T. Svatopluk

Vlastním jménem Svatopluk Turek. Pocházel z rodiny lékaře. Po maturitě na reálce v Kroměříži (1919) začal studovat malbu na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského. 1922 ze školy odešel a studia již neukončil. Živil se výtvarnou prací. 1924 spoluzakládal v rodné obci organizaci KSČ. Od 1926 byl reklamním malířem u firmy Baťa ve Zlíně. Próza Botostroj, vyjadřující jeho postoj k této firmě, však vyvolala soudní proces, v němž byl rodinou Tomáše Bati žalován za urážku na cti. Proces probíhal od ledna 1933 do února 1938, kdy bylo vydání knihy soudně zakázáno. Po nuceném odchodu ze Zlína Svatopluk několik měsíců pracoval u prostějovské oděvní firmy Nehera (1933) a pak se stal výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Krátce redigoval časopis Nový obzor (1939), od prosince 1938 do okupace kryl svým jménem jako majitel a vydavatel časopis Svět v obrazech (dříve Svět sovětů). Žil postupně v Krásně nad Bečvou u Valašského Meziříčí, v Radošovicích u Prahy a v Praze. Během války se účastnil komunistického odboje, podílel se mj. na tisku ilegálního Rudého práva. Po 1945 pracoval nejprve v redakci Rudého práva a od 1947 opět ve Zlíně jako redaktor závodního listu Tep nového Zlína. Od 1950 se věnoval literatuře.

Debutoval 1925 povídkou v časopise Pramen. Dále postupně přispíval do novin a časopisů: Lidová kultura, Tvorba, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Literární noviny, Rudé právo, Český dělník, po 1945 (vedle novin, ve kterých pracoval): Nový život (1951–52 zde na pokrač. román Bez šéfa), Literární noviny, Host do domu, Květy (1958 zde hra Stopami úzkosti), Plamen, Tvorba, Film a doba. Režisér K. M. Walló natočil filmy podle románů Botostroj (1954, sc. T. Svatopluk a Otakar Vávra) a Bez šéfa (s tit. Nevěra, 1956, sc. + K. M. Walló a Marie Walló). Novela Švédský mramor byla Jaroslavem Kubátem zdramatizována pro divadlo s titulem Skandál v Březůvce (prem. 1974).