Gergely Péterfy Pořadí knih

V 18. století žil na vídeňském dvoře černoch, Angelo Soliman, který byl duchaplným společníkem a zároveň bystrým a hloubavým učencem. V lidech vzbuzoval zvědavost, sexuální touhu, strach, úctu, nebo naopak pohrdání, ba často i nenávist. Měl výsadní postavení prolínající se s postavením vyvrhela. Po Solimanově smrti bylo jeho tělo na příkaz císaře vycpáno a vystaveno v Přírodovědném muzeu. Soliman byl zároveň přítelem a duchovním společníkem maďarského osvícence Ference Kazinczyho, literáta a lingvisty, předního obroditele maďarského jazyka, s jehož osudem ho spojuje překvapivě mnoho pout. Důmyslně zkonstruovaný román můžeme číst jako příběh beznadějného zápasu prokletého maďarského génia, jako obraz vášní, radostí a strastí v životě učených hlav i jako melancholickou kritiku osvícenství.

Eine verbotene Zone, ein paradoxer, künstlicher Ort? - Sonderbar ist dieser Baggersee, der die Menschen mit magischer Kraft anzuziehen scheint. Merkwürdige Existenzen kommen mit allerlei Gepäck und voller Tatendrang an den See, um dort, wie es der selbsternannte und selbstverständlich alleswissende Aufseher formuliert, „zu ertrinken“. Gergely Péterfy, der in Ungarn Romane, Hörspiele und Erzählungen publiziert, fabuliert präzise wie Péter Esterházy, und sein Erzählen erinnert an die meisterhaften „Miniaturnovellen“ von István Örkény. Auf knappem Raum versteht er es, eine vielschichtige Welt, ein kunstvolles Geflecht aus surrealen Geschichten und skurrilen Beziehungen zu entwerfen.