Alice Pantermüller Knihy

Fuj! Jen co začal školní rok, už to v naší třídě strašlivě páchne. Může za to svačinový chleba našeho nového spolužáka. Jmenuje se René, pochází z Francie a nejradši má kámenber, či jak se ten plesnivý sýr jmenuje. Bohužel ho třídní posadila zrovna mezi mě a Xeňu. Což o to, Xeni připadá naprosto skvělý, olalá, ale mně teda ne! Protože mi pokaždé přinese nějaký dárek, plyšovou kočku, triko se srdíčky a podobně. Ty brďo, vždyť je to tak trapné! Musím se Reného za každou cenu zbavit. V případě nouze i pomocí své zobcové flétny.

Jůůůbileum! Babička a dědeček slaví tento víkend zlatou svatbu. A to s celým příbuzenstvem, na starém hradě Močidla u Moulova. Táta už zorganizoval strašně moc věcí – hon za pokladem, výlety i plavby na kánoích. Co je však nejhorší, moji blbobráši a já máme na té velké oslavě zpívat písničku! Před všemi lidmi! Náš příšerný bratranec Láďa se nám určitě zase vysměje. Naštěstí tam však budou i zbrusu nové sestřenice: Amélie a Olívie z AUSTRÁLIE! Kdo ví, možná s nimi bude ta oslava docela fajn…

Od králičího poskakování po lamí stopy - naučte se kreslit s Lenkou Patrmanovou! Juchů! Taky si tak rádi malujete jako já? Dříve jsem si myslela, že je to stejně tak otravné jako hraní na flétnu nebo jezení růžičkové kapusty. Ale vůbec to tak není. Od té doby, co jsem dostala svůj první deníček, vůbec nemůžu přestat malovat všechno, co zažiju. A někdy to vypadá už fakt pořádně umělecky! V této knize vám ukážu, jak se i vy stanete profíky.

Jmenuju se Lenka, mám deset let a jsem poměrně normální. Každopádně mnohem normálnější než moji rodiče a oba moji blbobráši. Proto taky nechápu, proč se právě mně poslední dobou stává tolik divných věcí. Třeba že se na školní tabuli samy od sebe objevují strašně trapné věty nebo že mé oblíbené jídlo najednou páchne po růžičkové kapustě. Blééé! Způsobuje to snad indická zobcová flétna, kterou mi dala máma? Na něco takového přitom vůbec nemám čas. Chci si totiž bezpodmínečně pořídit vlastní zvíře. Mám už i docela dobrý plán, jak to udělat. Jen kdyby mi pořád nestála v cestě ta hloupá flétna...

Tak už je to tady! Konečně mám narozeniny. Nemohla jsem se dočkat – ale co to? Mezi dárky se objevilo něco velmi nečekaného. Letní jazykový tábor v Anglii. Uf, to mám letět sama do cizí země, mezi cizí lidi, kteří mluví jen anglicky? Musím to říct Xeni! Angličtina jí taky moc nejde, stejně jako mně, třeba ji pošlou rodiče na táborse mnou. Ale nechápu, proč se můj táta z toho nápadu neraduje se mnou… V dalším díle Lenčiných katastrof se Leňa vydává na letní tábor v Anglii, kde zažije nejedno bláznivé dobrodružství.

Ty brďo! Naše třída má nacvičovat zábavný program k otevření nové tělocvičny, což by mohlo být super. Jenže nemůžu cvičit zvířata se Xeňou, jak bych chtěla, ale místo toho musím hrát klauna spolu s Benem z Rokerů. To je snad zlý sen! Naštěstí mám vždycky po ruce svou zobcovou flétnu… Kromě toho přijede na návštěvu bratranec Láďa, a tak se na vystoupení nesmí nic pokazit!

Uf, škola pořádá soutěž v přednesu, to budeme potřebovat opravdu hodně štěstí. Nevím, jestli byl nejlepší nápad se jít na ni připravovat do kina s pomocí strašidelného filmu. Od té doby se nám s Xeňou stávají samé divné věci. Máma si zraní nohu v pátek třináctého, Xeňa vyhraje první kolo školní soutěže a já se s blbobráchy musím přestěhovat k babičce a dědečkovi, přičemž stále potkáváme toho divnýho chlápka, který se nápadně podobá tomu klukovi z filmu. Jenže Xeňa by se měla připravovat na další kolo soutěže!

Juchú, už se nemůžu dočkat! Od zítřka jsou prázdniny a my jedeme do Švédska a poplujeme obrovskou lodí! Úplně nejúžasnější však na tom je, že s námi pojede i Xeňa. Když bude se mnou, odvážím se spát i ve stanu uprostřed divočiny. Protože ve Švédsku se to jen hemží medvědy, vlky a trolly. Vsaďte se, že oba moji blbobráši mají z toho už teď bobky! Ale jejich chyba. Na toho, kdo spí v obytném voze, nečeká ten správný los…

Je to strašně nefér! Najednou můžu vyhrát zájezd do Austrálie, jenže pak všecko zhatí přísný zákaz. Přitom já se tam bezpodmínečně musím dostat – za roztomilými koalami i ke svým sestřenicím – a nutně potřebuju vršek s výhrou od KOALA-KOLY. Ale protože kola je hrozně nezdravá, máma mi nechce koupit ani jednu láhev. Naštěstí když vyhraje Xeňa, vezme mě s sebou. Spolu to určitě zvládneme, i když pak budu muset zaklínat každý vršek svou zobcovou flétnou. Veliké dydžeridovské čestné slovo!