Miodrag Bulatović byl čerohorský prozaik a dramatik, jehož díla často zkoumají temnější stránky lidské povahy a absurdity života, zasazená do drsné krajiny jeho vlasti. Svým osobitým stylem, který kombinuje satiru, grotesku a sociální kritiku, zachycoval tragikomické osudy postav, které se potýkají s osudem a společenskými tlaky. Bulatović se nebál experimentovat s formou a jazykem, čímž vytvářel jedinečné literární světy plné napětí a hlubokých existenciálních otázek. Jeho tvorba, často protestující proti dobovým poměrům, zanechala nesmazatelnou stopu v jugoslávské a evropské literatuře.
Groteskní povídky o smutných a nešťastných hrdinech ze dna společnosti, ubíjejících svůj život po podkrovních dírách a zakouřených hospodách, zneuznaných géniích a samorostlých filozofech, kteří ve svých chorých mozcích prožívají pravé peklo a spřádají fantastické sny o vlastnívelikosti.
Baladický příběh o hledání smyslu života a vlastního uplatnění.