Zofia Nałkowska Knihy

Soubor osmi krátkých povídek slavné polské spisovatelky Zofie Nałkovské je jednou z nejpůsobivějších knih poválečné literatury. Polodokumentární formou, prostě a pravdivě ukazuje na příbězích obyčejných lidí proces vyhlazování Židů v koncentračních táborech v Polsku. Autorka vychází ze svědectví, jež vyslechla jako členka Komise pro vyšetřování nacistických zločinů od přeživších obětí. Na malém prostoru, bez patosu a moralizování, zachycuje zrůdnost fašismu a promyšlenost jeho metod sloužících k degradaci a likvidaci člověka. Povídky jsou přes svou úspornost a zdánlivou odtažitost velmi naléhavé a strhující. Vysokou mírou autenticity a věcným charakterem se blíží literatuře faktu, přesto je však zároveň každá z nich malým literárním skvostem. Ve čtenáři zanechávají smutný úžas nad tím, že „takový osud připravili lidem lidé“.

Román Hadi a růže polské spisovatelky Zofie Nałkowské nezaujme čtenáře ani tak dějem, jako spíše znamenitým vystižením dusné atmosféry prvních let 20. století. Sugestivně je tu líčen duchovní svět ženských hrdinek pokoušejících se rozbít krunýř životní monotonie ať už adorací umění, sněním o životě v jiných dobách, spiritistickými seancemi či milostnou hrou.

Soubor dvou knih významné polské spisovatelky. První z nich, novela Dům nad loukami (1925), je vzpomínkovou prózou zachycující mládí na venkově. Druhá, povídkový cyklus Medailony (1946), reportážní formou zaznamenává osudy lidí za druhé světové války.

Vynikající psychologický román Hranice vznikl ve zralém tvůrčím období autorky, která moderními literárními prostředky rozebírá tragický příběh manželského trojúhelníku, příběh s téměř detektivní zápletkou. Po těžkém zranění umírá mladý nadějný inteligent Zenon Žemběvič a před porotou se octne jeho bývalá milenka. Ukazuje se, že prapříčinou dramatických událostí je milostný poměr, který měl Zenon s Justinou za svobodna a který nezůstal bez následků. Ale čím víc nás autorka vtahuje do víru událostí, tím víc se přesvědčujeme, že nejde o choulostivé řešení manželského trojúhelníku, že autorka s uměleckou pravdou odhaluje osudné společenské síly, které zkazily lásku a celý život třem nadějným mladým lidem, že vinu na celé tragédii nese morálka meziválečné polské společnosti.