František Skála Pořadí knih

Tato kniha je od prvního pohledu podivná a něco se v ní ukrývá… Ač je určena dětem, má šanci stát se zásadním knižním titulem pro celou rodinu, protože imaginace Tomáše Peřiny umocněná výtvarným projevem Františka Skály – to je hodně silná káva! Takhle poťouchlou dětskou poezii jste dost možná ještě nečetli a zcela určitě zase dlouho číst nebudete.

Kniha vychází k příležitosti velké retrospektivní výstavy ilustrační tvorby Františka Skály v Galerii hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu, která je plánována na 9.4.2021. Vázané vydání legendárního seriálu je obohaceno o úvod Tomáše Prokůpka, rozhovor s autorem a 50 stran přetékajících kresbami ze života V+B z nerealizovaného celovečerního filmu.

Jedny z výtvarně atraktivních cestovních deníků Františka Skály ze studijní cesty po Peru v roce 2000.

Výstavu Františka Skály doprovází katalog, jenž představuje autorovy práce vzniklé od roku 2004 do současnosti, instalované v jednotlivých pavilonech expozice ve Valdštejnské jízdárně či jako solitérní monumentální sochy. Publikace se dá chápat jako přehlídka několika autorových tematických expozic, kdy jedna zdánlivě zpochybňuje předešlou a zaběhnutý obraz o autorově práci. Celek však vyjevuje skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce Skála prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat.

Podivuhodné vyprávění z pera autota světoznámého Nekonečného příběhu. Nevšední vyprávění o děvčátku Momo, které přemohlo zloděje času. Díky její veliké odvaze tak lidé opět nabyli ztracenou schopnost čas vnímat. Mimořádná kniha, plná poetiky a napětí, je psaná strhujícím jazykem a čtenáře zaujme už od prvních řádků. Stejně jako i u dalších knih Michaela Endeho (Nekonečný příběh) vstoupíme do světa podivuhodné fantazie.

Katalog zbraňových systémů světoznámé tajné organizace BKS (Bude konec světa). Obrazová část je doplněna básnickými texty, jež se váží k vybraným zbraním.

František Skála měl to štěstí, že jako laureát Chalupeckého ceny měl možnost navštívit snové prostředí Headlands, rezidenční místo poblíž San Franciska, kde na pobřeží poprvé uviděl řasu kelp. Kelp je něco mezi bytostí a rostlinou. Vyrůstá ze dna, kde je uchycen kořínky, a jeho dutá trubice dokonale kruhového průměru se směrem nahoru rozšiřuje. Může být dlouhý až osmdesát metrů a nahoře je zakončen jakousi hlavou. Hlavy, jež se z ní naučil vytvářet tak, jak mu to řasa kelp - v jeho fascinaci z ní - diktovala. Byl první, koho to napadlo. Naučil se řemeslu na pomezí spirituální činnosti a plastické chirurgie. Technice, která se nepodobá žádnému jinému sochařskému postupu, neboť tvář vzniká zevnitř. Její výraz se stále mění. Blíží se spíše vyvolávání fotografií předků. Dala by se přirovnat k organickému utváření přírodních forem, tedy růstovým procesům, kde hraje důležitou roli čas. Kelpy ztrácí v průběhu schnutí onu transparentnost a tváře jsou nejkrásnější ve stadiu, kdy si ještě ponechávají určitou svěžest. Kdy je jejich kůže pružná. V těchto chvílích jsem s nimi většinou sám. Bývá to pozdě v noci, když na ně hovořím a ony odpovídají nepatrným pohybem ve tváři. Fotografie a hezká kniha mají tu výhodu, že umí čas zastavit...