Obsahuje přes 600 abecedně uspořádaných hesel o jednotlivých epochách, kulturách a nálezech z pravěku a rané doby dějinné v Evropě a zejména v Československu. Zmínky o vzdálenějších oblastech jsou pouze okrajové, vedle údajů o známých nalezištích, nálezech, kulturách, kmenech, výrobních technikách apod. přináší heslář i životopisné údaje o významných vědcích, kteří přispěli k pokroku archeologie.
Román z pravěku
Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí „Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt.
Po knize Březno, osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách, nabízí čtenářům vedoucí výzkumu této lokality dr. Ivana Pleinerová spolu s dr. Jiřím Hralou studii o stejné osadě, ale jiného období, mladší doby bronzové. Do problematiky tohoto období, reprezentovaného v severozápadních Čechách knovízskou kulturou, uvádí čtenáře přehled vývoje poznání a nejnovějších poznatků o knovízské kultuře. Kniha se dělí na dvě části. V první jsou shrnuty základní informace o dějinách výzkumu v Březně, ekologickém prostředí lokality, o nálezové situaci. Doplňují je rozbory a hodnocení odborníků pomocných věd - geologa, antropologa, zoologa a botanika. Druhá část studie obsahuje rozbor nálezů hmotné kultury, zejména keramiky, její zařazení do celkového vývoje knovízské kultury, určení funkce jednotlivých druhů předmětů a rozbor terénní situace a funkce sídlištních objektů. Studie zaujme stylistickou věčností a jasností, které ji činí srozumitelnou a čtivou nejen pro odborníky, ale i pro širší veřejnost, jíž podává komplexní obraz osídlení v mladší době bronzové v Březně a okolí.
Dokumentace záchranného archeologického výzkumu raně středověkého pohřebiště na jižním okraji areálu Fakultní nemocnice s poliklinikou v Praze 5 (Motole). První svazek nové řady Claves Archaeologicae. V dnešním areálu motolské nemocnice probíhal archeologický průzkum již v roce 1935, kdy došlo k odkrytí prvních slovanských hrobů z 9. a 10. století. Důkladný průzkum se uskutečnil v polovině 70. let 20. století, kdy došlo k průzkumu 204 hrobů. Archeologové zde našli kostrové pozůstatky a inventář v podobě keramiky, železných nožů, věder, křesacích kamenů, šperků (záušnice, náušnice, závěsy, perlové náhrdelníky, prsteny, perly z jantaru a polodrahokamů). Zpráva o výzkumu obsahuje množství tabulek, plánků, nákresů, fotografií a podrobných přehledů o nálezech v jednotlivých hrobech.
