Milada KrausováLesná Pořadí knih (chronologicky)

Tématem románu Hlad (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna je hlad ve dvojím smyslu. Protagonista a zároveň vypravěč románu, začínající spisovatel, se snaží prosadit bez valného úspěchu v norském hlavním městě Kristianii (dnešní Oslo) a trpí chudobou a nedostatkem jídla. Dlouhá období fyzického hladu se podepisují nejen na jeho tělesném zdraví, ale vyvolávají v něm i nezvládnutelné proměny psychického stavu, nepředložené činy a chaotické projevy mysli až halucinační deliria. V protikladu k poetice realistického románu žije hrdina Hladu bez účasti na společenském dění a ani nepomyslí na jakýkoliv sociální protest. Věnuje se pouze vlastní situaci v obdobích hladu a z ní plynoucí neschopnosti komunikace s jinými lidmi. Tady nastupuje druhý – a důležitější aspekt titulního hladu. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel. Záznamy vnitřních monologů a proudu vědomí hlavní postavy činí z Hladu předchůdce poetiky modernistických románů. Horečnatý románový debut Knuta Hamsuna je z velké části vzpomínkou na jeho vlastní umělecké záčátky.

Román severského bohatého rodu je kaleidoskopem všech lidských vášní. Desítky osob v něm vystupují a každá z nich je jiná.

Novela nás uvádí do šerosvitového prostředí severské samoty, naplněné mystikou krve, strachem a hrůzou. Mezi 4 lidmi odehrává se tu nevšední drama smyslových nástrah, víry a naděje, pokušení a hříchu, světla a tmy...

Prosté rybářské děvče, Salka Valka, žije v zapadlé vsi na islandském pobřezí těžký život nemanželského a ještě smrtí o matku připraveného dítěte. Svými ryzími lidskými vlastnostmi, statečností, ušlechtilostí a nezlomným životním elánem se prodírá k svému místu na světě. Román, vyšlý poprvé r. 1932, získal spisovateli světovou slávu...

Přátelé John a Gibson se vydají na cestu do Mexika, kde by se měl Gibson ujmout vedení farmy a mladý John by tam mohl získat nové zkušenosti a upevnit si své zdraví. Ve vlaku se seznámí s kameramanem Ottou Brokdorfem, díky němuž John pozná prostředí Holywoodu. Gibson je nucen dvojici předčasně opustit. Když se po čase s Johnem opět shledá, vypráví mu o přepadení, při kterém on sám byl postřelen. Zásahem osudu se s vůdcem lupičů oba znovu setkají za zcela nečekaných okolností - při natáčení filmu na mexické farmě.

O lidech severu - pohanech, přírodních lidech, o jejich zvycích, životě, zejména vítání jara.. A pak děs - změna klimatu je vyhání na jih. Hledají, kde se usadit, a setkávají se a bojují s Římskou říší.

O lidech severu - pohanech, přírodních lidech, o jejich zvycích, životě, zejména vítání jara.. A pak děs - změna klimatu je vyhání na jih. Hledají, kde se usadit, a setkávají se a bojují s Římskou říší.

Detektivní román z anglického prostředí doby meziválečné, v němž inspektor Scotland Yardu v obnoveném řízení vyšetřuje několikanásobnou loupežnou vraždu a žhářství, které se skrývají za zdánlivě vysvětleným požárem osamělého statku, v jehož troskách byla nalezena těla tří uhořelých lidí, a za záhadnou smrtí nejbližšího souseda tohoto statku.

Kniha povídek - Strindberg zde satirickým stylem brojí proti manželství i proti ženské emancipaci (otázka Strindberg a ženská práva je nejednoznačná, srovnej. část předmluvy nazvanou Ženina práva). Známá je např. povídka Dům loutek, parodie Ibsenovy Nory, či novela Musel, o kapitulaci starého mládence před manželstvím. Největší rozruch ovšem způsobila povídka Odměna cnosti, popisující problémy puberty a sexuálního vývoje, kvůli které byl Strindberg i obžalován. Přestože nebyl odsouzen, proces posílil jeho paranoiu. Celkově sbírka nebyla společností přijata, přestože obsahuje brilantní povídky (cs.wikipedia.org).

Situováno do prostředí bengálské městské střední třídy devatenáctého století, tento román zkoumá složité vzájemné vztahy sociálních, kulturních, náboženských a politických témat. Odráží Tagorovu osobní evoluci od hinduistického revivalismu k širší vizi univerzální bratrství a internacionalismu, čelí rigidnímu bráhmanskému a hinduistickému myšlení. Uznáváno jako milník v bengálské literatuře, zachycuje transformační období v Tagorově životě a myšlení.

Obsahuje mj. články a přednášky o Tibetu a křesťanských misiích v 17.–19. století.

Věhlasný duchovní román dánského mystika a dramatika, oceněný v době svého prvního vydání jako nejlepší skandinávský román roku; jeho celosvětový úspěch je zapříčiněn jednak brilantním literárním zpracováním, jednak skutečností, že jako jeden z mála vede čtenáře až k nejzažším hlubinám poznání.

Autor v 6.dílném cyklu popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva seodehrává v boji s přírodou. První část cyklu s podtitulem Člověk před dobou ledovou se odehrává v mytické době poblíž obrovské sopky a líčí vynález ohně.