Milada KrausováLesná Pořadí knih (chronologicky)

Tématem románu Hlad (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna je hlad ve dvojím smyslu. Protagonista a zároveň vypravěč románu, začínající spisovatel, se snaží prosadit bez valného úspěchu v norském hlavním městě Kristianii (dnešní Oslo) a trpí chudobou a nedostatkem jídla. Dlouhá období fyzického hladu se podepisují nejen na jeho tělesném zdraví, ale vyvolávají v něm i nezvládnutelné proměny psychického stavu, nepředložené činy a chaotické projevy mysli až halucinační deliria. V protikladu k poetice realistického románu žije hrdina Hladu bez účasti na společenském dění a ani nepomyslí na jakýkoliv sociální protest. Věnuje se pouze vlastní situaci v obdobích hladu a z ní plynoucí neschopnosti komunikace s jinými lidmi. Tady nastupuje druhý – a důležitější aspekt titulního hladu. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel. Záznamy vnitřních monologů a proudu vědomí hlavní postavy činí z Hladu předchůdce poetiky modernistických románů. Horečnatý románový debut Knuta Hamsuna je z velké části vzpomínkou na jeho vlastní umělecké záčátky.

Román severského bohatého rodu je kaleidoskopem všech lidských vášní. Desítky osob v něm vystupují a každá z nich je jiná.

Novela nás uvádí do šerosvitového prostředí severské samoty, naplněné mystikou krve, strachem a hrůzou. Mezi 4 lidmi odehrává se tu nevšední drama smyslových nástrah, víry a naděje, pokušení a hříchu, světla a tmy...

Prosté rybářské děvče, Salka Valka, žije v zapadlé vsi na islandském pobřezí těžký život nemanželského a ještě smrtí o matku připraveného dítěte. Svými ryzími lidskými vlastnostmi, statečností, ušlechtilostí a nezlomným životním elánem se prodírá k svému místu na světě. Román, vyšlý poprvé r. 1932, získal spisovateli světovou slávu...

Přátelé John a Gibson se vydají na cestu do Mexika, kde by se měl Gibson ujmout vedení farmy a mladý John by tam mohl získat nové zkušenosti a upevnit si své zdraví. Ve vlaku se seznámí s kameramanem Ottou Brokdorfem, díky němuž John pozná prostředí Holywoodu. Gibson je nucen dvojici předčasně opustit. Když se po čase s Johnem opět shledá, vypráví mu o přepadení, při kterém on sám byl postřelen. Zásahem osudu se s vůdcem lupičů oba znovu setkají za zcela nečekaných okolností - při natáčení filmu na mexické farmě.