Mikuláš Dačický z. Heslova Knihy

Paměti renesančního satirického básníka a kronikáře Kutné Hory a předbělohorské a bělohorské doby navazují na kronikářské zápisy autorových předků z matčiny strany a na zápisy otcovy a zachycují současné události kutnohorské i mimokutnohorské. Cenný historický pramen, líčící mimo jiné i přípravy, souvislosti a průběh stavovského povstání z let 1618-1620, vypovídá o autorově vlastenectví, jeho objektivním úsudku a literárních vlohách, projevujících se formou gnómického úsloví v próze i ve verších.

Historicky a umělecky cenný literární odkaz pokrokového humanistického básníka konce 16. a počátku 17. století zahrnuje sbírku mravoličných a mravoučných veršování „Prostopravdu“, která vznikla v letech 1619–1620, a kronikářské „Paměti“, sahající od r. 1278 až do r. 1626. Drobné básně i velké dramatické skladby „Prostopravdy“, první sbírky básní českého autora v naší literatuře, útočí na soudobou politickou situaci, církev i jednotlivé osoby. V „Pamětech“ zachytil Dačický nejen své vlastní vzpomínky, nýbrž sebral a přepsal i kronikářské záznamy pěti generací svých předků. Na pohled drobné, nevýznamné události ze života měštanů Kutné Hory, kde žil Dačický i jeho předkové, zaznamenávané nikoli pro veřejnost, nýbrž pro potomky rodu, jsou jedinečným pramenem pro historii Kutné Hory, pro dějiny hornictví i života městského lidu u nás na sklonku 16. a poč. 17. století.

Paměti renesančního satirického básníka a kronikáře Kutné Hory a předbělohorské a bělohorské doby navazují na kronikářské zápisy autorových předků z matčiny strany a na zápisy otcovy a zachycují současné události kutnohorské i mimokutnohorské. Cenný historický pramen, líčící mimo jiné i přípravy, souvislosti a průběh stavovského povstání z let 1618-1620, vypovídá o autorově vlastenectví, jeho objektivním úsudku a literárních vlohách, projevujících se formou gnómického úsloví v próze i ve verších.