Postkoloniální myšlení II
- 259 stránek
- 10 hodin čtení
Druhý díl série Postkoloniální myšlení I–IV, navazující na překlad knihy Frantze Fanona, se zaměřuje na historické východisko postkoloniálního myšlení jako emancipačního programu druhé vlny dekolonizace. Tento proces, probíhající v Asii a Africe od konce druhé světové války do poloviny sedmdesátých let, byl na Západě vnímán jako rozklad evropských imperiálních říší. Autoři v knize vyjadřují perspektivu osvobození od koloniální nadvlády a systémů útlaku. Klíčovou otázkou je postkoloniální identita a konstrukce nové politiky identity: bude vycházet z národního esencialismu, nebo z konstruktivistického pohledu na národ jako myšlené společenství? Tyto nekompatibilní koncepce reflektují problémy, které se objevují i v kontextu postsocialistické transformace po roce 1989. Publikace zahrnuje klasické texty, které definují témata univerzality, diference, rezistence a jazyka jako struktury moci. Specifikum výběru spočívá v dvou místních aspektech pohledu na postkoloniální situaci: roli autora a dědictví totalitního režimu, které formovalo stereotypy ideologií.