Daniela Hermes-Keil Pořadí knih

Durch eine Vielzahl höchstrichterlicher Entscheidungen in den letzten Jahren hat die Bestimmung und Abgrenzung des Streitgegenstandes im gewerblichen Rechtsschutz enorm an Aktualität und Bedeutung gewonnen, nicht zuletzt wegen der hohen praktischen Relevanz dieser Thematik sowie der zentralen Funktion des Streitgegenstandes im Zivilprozessrecht. Das Werk untersucht die Auswirkungen der Rechtsprechungsänderung in den verschiedenen Gebieten des gewerblichen Rechtsschutzes, behandelt dort bestehende rechtliche Möglichkeiten der Verfahrenskonzentration und schließt mit einem eigenen Gesetzesvorschlag zur Verfahrenskonzentration im Markenrechtsprozess.

"Alles, was ich bisher geschrieben habe, ist aus lyrischen Momenten entstanden, gelegentlich mit Ausweitungen bis zu siebenhundert Seiten … Das Gedicht erscheint mir immer noch als das genaueste Instrument, mich kennen zu lernen." Günter Grass

Enthält u.a. "Literatur und Politik", "Was Erfurt außerdem bedeutet", "Jungbürgerrede: Über Erwachsene und Verwachsene".

Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963). Na přelomu let 1961 a 1962 píší tři vypravěči současně tři knihy románu Psí roky: Eddi Amsel Knihu první, Ranní směny, Harry Liebenau Knihu druhou, Milostné dopisy, a Walter Matern Knihu třetí, Materniády. Stanou se tak kronikáři předválečných, válečných a poválečných „psích roků“ dvacátého století. Na cestě z Gdaňska do západního Německa vypravěče provázejí psi – němečtí ovčáci Senta, Harras, oblíbený Hitlerův pes Princ a podsvětní pes Pluto, dívky Tulla a Jenny, ptačí plašidla, mechanické figury a strašidla. Román končí v dole, ve kterém Eddi Amsel alias Brauxel průmyslově vyrábí ptačí plašidla k obrazu člověka a vyváží je do světa. „Cesta z Gdaňska do plašidlového dolu nemá čtenáře k tomu, aby se mstil jako Matern, ale aby Harrymu záviděl Tullu, Eddimu Jenny, studijnímu radovi Bruniesovi bonbony a Grassovi fantazii.“ (Peter Härtling, 1963)

Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román, vydaný roku 1977, na gdaňskou trilogii z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky). Gdaňská provincie je tentokrát zasazena do groteskně zcizeného rámce světových dějin od mladší doby kamenné do současnosti. Vypravěč vystupuje v několika vtěleních jako jednající postava všech pojednávaných epoch, jejichž počet odpovídá devíti měsícům prenatálního vývoje jeho syna, zplozeného v přítomné době. Prolínání současného osobního příběhu a vyfabulované historie světa ukazuje nadčasovost hlavního tématu, jímž je věčný, ve všech epochách se opakující zápas principu ženského a mužského, popřípadě odvěká ženská snaha o emancipaci. Zárodkem románu je pohádka bratří Grimmů O rybáři a jeho ženě, ovšem ideově obrácená naruby. Dravý, o majetek a moc usilující mužský princip ztělesňuje pohádková postava mluvící ryby platejse , umělecky využitá na samé hraně možností magického realismu. Současné ideologické spory reprezentuje trefně karikovaný feministický tribunál, který soudí platejse snad za všechny hříchy mužského světa od úsvitu dějin. Zcela vážně je naproti tomu pojat jeden z příběhů současnosti: tehdy ještě nedobojovaný, ale dějinně příkladný zápas polské Solidarity s diktátorským režimem.

Své úvahy o moderní zejména německé, společnosti, předkládá autor v několikadějových liniích: ve snové sci-fi rozmlouvá s potkankou, která přežila jakousi globální katastrofu lidstva z pozice úspěšně přeživšího živočišného druhu komentuje lidské dějiny. S postavou liliputána Oskara (hrdina Plechového bubínku) navštěvuje Polsko a zobrazuje problematické německo-polské vztahy. V třetí rovině děje, v příběhu pěti vědeckých pracovnic sledujících znečištění Baltského moře, se vyslovuje autor k ekologickým problémům konzumní společnosti. Groteskně laděný, složitě strukturovaný obraz současného světa, při jehož kompozici autor pracuje s fantastickými i pohádkovými motivy.... celý text

Ein Buch voller Luft- und Gedankensprünge, voller Ironie und Witz. Sommer 1980: Ein Lehrerehepaar aus Itzehoe macht eine Ferienreise in den Fernen Osten. Ob in Bangkok, in Bombay oder auf Bali: die deutschen Fragen werden sie trotz der andrängenden Bilder der Dritten Welt nicht los. Dafür sorgt schon der sich immer wieder einmischende Erzähler, dem mitten in Shanghai die Idee kommt, wie es wohl wäre, wenn nicht die Chinesen, sondern die Deutschen ein Volk von neunhundertfünfzig Millionen Menschen wären. Oder wenn, wie manche Politiker befürchten, die Deutschen ausstürben.

Zápletka románu, odehrávajícího se převážně v roce 1967, se točí kolem gymnazisty Scherbauma, který plánuje veřejně upálit svého jezevčíka před berlínským hotelem Kempinski, aby šokoval konzumní společnost, jejíž svědomí je podle něj otupeno. Jeho učitel Starusch, vypravěč a autorovo alter ego, se snaží Scherbauma odradit, i když s jeho názory v zásadě sympatizuje. Groteskně-humorná struktura vyprávění se odvíjí od Staruschovy bolestivé terapie chrupu, během níž se mu vybavují osobní selhání a vzpomínky na válku a hospodářský zázrak. Tyto reminiscence odhalují zásadní problémy německé společnosti adenauerovské éry, včetně nepotrestaných válečných zločinců. Mezi postavami se objevuje i generál Schörner, známý svou krutostí v posledních dnech války. Grass, jako jeden z prvních levicových intelektuálů, poskytuje ironickou a vyváženou analýzu mentality a ideologií, které vedly k radikálnímu „studentskému hnutí“ v roce 1968. Přitakává jeho pohnutkám a cílům, ale distancuje se od prostředků, které často vedly k zaslepenému terorismu.