Karel Müller Knihy

Kratší verze Jany Eyrové. Příběh je ukončen odchodem Jany E. z Lowoodu. První část románu Jana Eyrová, proslulého díla anglické spisovatelky 19.století, vypráví o nešťastném dětství sirotka Jany, která vyrůstá v rodině zlé tety a pak v nevlídném prostředí dobročinného ústavu pro chudé děti. Odchází z něho nakonec jako vychovatelka, naplněna touhou po životě prostém a pravdivém, oproštěném od společenské přetvářky a předsudků.... celý text

Kolektivní dílo univerzitních učitelů, vědeckých pracovníků a archivářů představuje první ucelené dějiny metropole českého Slezska. Odstraňuje citelnou absenci pozitivistického zpracování historie města, k němuž překvapivě přes velmi solidní odborné zázemí z řad německých i českých historiků nikdy nedošlo, a současně se pokouší o moderní, strukturované uchopení tématu. Dějiny Opavy jsou proto sledovány ve dvou časových liniích. První se odvíjí od nejstarších známých archeologických nálezů a pak od počátků městského organismu na přelomu 12. a 13. století sleduje jeho osudy především v politické, správní a ekonomické rovině na pozadí dějin Slezska a českých zemí. Druhá část knihy je věnována hmotné a duchovní kultuře města, jeho urbanistickému a architektonickému vývoji, výtvarnému i písemnému dědictví, proměnám náboženského a společenského života, kulturního i sportovního vyžití městských vrstev a také významným obyvatelům a rodákům.

Román o poslední lásce Goethově. Příběh zachycující cestu mladičké Ulriky z Levetzowa, která jede r. 1824 z Čech do Výmaru, aby řekla básníkovi své "ano" v odpověď na léta 1821-1823, prožitá s básníkem v Mariánských Lázních. Román je pojat jako retrospektiva odvíjející se v den stopadesátých básníkových narozenin před očima pětadevadesátileté Ulriky.

Rozmarný příběh z počátku našeho národního obrození,který se skutečně stal v roce 1817 v Chlumci nad Cidlinou a rozesmál nejen celý Chlumec,ale i celé Čechy. Kniha je usměvavým,poutavým čtením o mládí V.K.Klicpery-otce české veselohry.

Studie se zaměřuje na porozumění případům dobrého vládnutí v Česku, přičemž autor zkoumá tři menší města a jejich politické představitele, kteří v daném období prosazovali principy dobrého vládnutí. Kromě politických elit se práce věnuje také občanské veřejnosti, participaci, demokratické legitimity a sociální integritě. Klade si otázku, na jakých předpokladech závisí rozvoj a udržitelnost liberální demokracie a jak si v této souvislosti stojí česká společnost. Studie ukazuje, že vysokoškolské vzdělání v Česku často posiluje vlastní zájem, zvyšuje občanské sebevědomí a asertivitu, avšak snižuje schopnost sebeomezení a smysl pro kompromis. Udržitelnost dobrého vládnutí se ukazuje jako obtížnější výzva než jeho prosazení. Jak prosazovat veřejný zájem v prostředí nezájmu a nedůvěry? Jak si uchovat pozitivní energii a optimismus v kultuře remcalství? Po pětadvaceti letech svobodného vývoje se česká společnost možná nedokázala vytvořit vzdělávací systém, který by rozvíjel liberálně demokratické hodnoty. Politika by měla být veřejnou službou, avšak pasivní agresivita občanské veřejnosti destruuje demokratický charakter politické moci a reflexivitu jejích institucí.

Je jen málo měst, která si zaslouží být zařazena do edice o zmizelých místech více, než je tomu v případě Opavy. Vždyť bývalé hlavní město rakouského, resp. českého Slezska se stalo takřka synonymem destrukce způsobené dramatickým vyústěním druhé světové války na území naší republiky. Nebyla to ale jen válečná litice, která se natrvalo vepsala do tváře města. Tato kniha přináší zprávu o proměnách města Opavy doprovázenou unikátními archivními fotografiemi.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Heraldické památky Novojičínska. Kolektiv autorů sestavil ojedinělou publikaci mapující heraldické památky novojičínského okresu. Podrobný soupis a popis jednotlivých kamenných artefaktů šlechtické, církevní, komunální i osobní heraldiky (erbů na architektuře, pamětních desek, náhrobníků, hraničních kamenů apod.) je řazen podle lokalit a doprovázen kompletní fotografickou dokumentací. Součástí publikace jsou i základní informace k dějinám zahrnutých obcí a šlechtických rodů včetně rejstříku a heraldického popisu více než 170 zjištěných znaků. Publikace je určena nejen pro heraldiky, historiky a pracovníky památkové péče, ale vůbec pro všechny zájemce o bohatou minulost tohoto kraje na pomezí Moravy a Slezska. Vychází ve spolupráci s Muzeem Novojičínska.

Třetí díl, sledující léta 1792-1800, ukazuje, jak se odrážela atmosféra Velké francouzské revoluce a obranné války revoluční Francie na našem národním obrození, a to opět v Praze i v Dobrušce. Věk, oženiv se, vzmáhá se hospodářsky a šíří po okolí lásku k české knize. Ve válce dvou světů procházejí obrozenské snahy o české divadlo, o český jazyk a českou knihu těžkou krizí. Do osobní tragédie se dostává V. Thám. Středem všech obrozenských snah zůstává i nadále Kramériova Česká expedice. Tento díl uzavírá požár Dobrušky, v němž Věk ztrácí domov i jmění a zachraňuje jen holý život svůj a své rodiny.