Stanislav Motl Pořadí knih

Málo známé či zcela zapomenuté osudy – to je jeden z pomyslných hnacích motorů reportérské a dokumentaristické práce Stanislava Motla, autora oblíbeného a českými i mezinárodními cenami ověnčeného rozhlasového a televizního pořadu Stopy, fakta, tajemství. Při své práci vychází zejména z poctivého bádání v archivech či knihovnách, z putování po autentických místech a z rozhovorů s pamětníky. Získané informace pak podrobuje pečlivé a kritické analýze. Zabývá se nejrůznějšími událostmi české i světové historie a všemožnými záhadami i nevysvětlenými jevy. Tato kniha vychází u příležitosti odvysílání 500. dílu stejnojmenného rozhlasového pořadu a nabízí výběr toho nejlepšího z autorovy celoživotní badatelské práce.

Kniha A třináctý byl kat... je v mnoha směrech ojedinělá. Autor na počátku devadesátých let, kdy se české věznice z velké části otevřely i veřejnosti, včetně novinářů, správně odhadl, že tato možnost nebude mít dlouhého trvání. Po dobu několika týdnů a měsíců navštěvoval česká i slovenská nápravná zařízení. Vnímal, prožíval a následně popisoval vězeňskou atmosféru. Hovořil i s nejtěžšími zločinci, včetně vrahů. Byli mezi nimi i muži, kteří čekali na popravu. K ní však už, v důsledku zrušení trestu smrti po listopadu 1989, nedošlo. Rozmlouval také s příbuznými vězňů, dozorci, vězeňskými psychology, pedagogy. Později třeba i s vězeňskými duchovními. Díky své vnímavosti, snaze po objektivnosti, schopnosti dlouhodobě naslouchat druhým, se mu podařilo postupně natočit několik desítek zcela unikátních rozhovorů. Dvanáct z nich – a pak ještě rozhovor s mužem, který se účastnil několika poprav – tvoří obsah této knihy. Knihy, kterou (a i v tom tkví její jedinečnost) nelze napodobit. Především proto, že tehdejší situace, kdy se reportér mohl takřka volně pohybovat po věznicích, se už nedá zopakovat. Už i proto nakladatelství Olympia přistupuje k opětovnému a doplněnému vydání tohoto díla. Je to syrová a ojedinělá výpověď doby. Doby, kterou nazýváme – Devadesátkami.

Dne 3. února 1947 se v hamburském Curio-Hausu koná první ravensbrücký proces, kde je šestnáct obžalovaných souzeno za válečné zločiny. Mezi nimi je i elegantní Vera Salvequartová, která čeká na verdikt poroty. Když zazní „Trest smrti!“, její tvář zůstává bez emocí, ačkoliv byla obviněna z vraždění desítek žen v táboře smrti. Stanislav Motl se již před lety rozhodl odhalit pravdu o její minulosti. S využitím své obvyklé heuristicko-pátrací metody, která ho proslavila, se pustil do pátrání. Minimálně se spoléhal na sociální sítě a místo toho prozkoumal archivy v několika zemích. Navštívil místa spojená s Verou a shromáždil vzpomínky pamětníků a jejich potomků. Pečlivě analyzoval získané informace a dokumenty, aby oživil příběh této záhadné ženy, která si své největší tajemství ponechala i v posledních chvílích svého života. Motlova cesta za pravdou je nejen pátráním po minulosti, ale také zkoumáním složitosti lidské povahy a otázek spravedlnosti.

Čeští umělci jako Leoš Janáček, Hugo Haas a Anny Ondráková, spisovatelé jako Božena Němcová a Rudolf Těsnohlídek, a aristokraté jako Klemens Wenzel Metternich významně ovlivnili českou kulturu a historii. Mezi nimi vyniká Max Schmeling, nejlepší boxer světa, jehož intelekt byl stejně obdivuhodný jako jeho fyzická síla. Egon Erwin Kisch, vášnivý reportér, procházel pěti světadíly v honbě za pravdou a spravedlností. Fotografové Robert Capa a Gerda Taro napsali historii válečného zpravodajství, zatímco umělci jako Arthur Breisky a Christian Heinrich Spiess byli ve své době nezapomenutelní, i když dnes jsou opomíjeni. Mezi génii, jejichž jména jsou známá po celém světě, patří Johann Wolfgang Goethe, Ernest Hemingway, Fryderyk Chopin a George Sandová. Osud jim dal šanci milovat tak, že štěstí a zármutek druhého se staly součástí jejich vlastních emocí. Prožili velká milostná dramata, která je povznesla i srazila, ale přesto byli šťastní díky výjimečným vztahům, jež překonávají čas. Kniha přináší překvapující pohled na romantický svět slavných i zapomenutých osobností, které prožívaly dramatické vzestupy a pády. Autor, Stanislav Motl, se opět ponořil do archivů, hledal nové dokumenty a souvislosti. Publikace, inspirovaná dokumentárním cyklem České televize, obsahuje více než dvě stovky fotografií a dokumentů.

Třináct příběhů o lidské velikosti a malosti z historie Evropy a zemí Koruny české přináší smutné i nadějné momenty plné tajemství. Proč se Albrecht z Valdštejna pomstil obyvatelům Loun? Kde se ztratilo devatenáct mužů během Pražského povstání v roce 1945? Jak se na Tachovsku objevili živí mrtví na konci druhé světové války? Příběh českého herce Ladislava Peška, který se ocitl v ohnivém pekle, nebo tajemný tábor, kde se děti rodily jako vězni, odhalují temné stránky lidské existence. Co dalo sílu Arménům bránícím se turecké přesile na Mojžíšově hoře? Proč ostrov Kypr, spojený s Afrodítou, podlehl Smrti? Jak se krásná muslimská princezna postavila za své židovské bratry? A jak se čtrnáctiletý hrdina z Brestské pevnosti stal zločincem? Autor se vydává na místa, kde kdysi kráčela Smrt, odkrývá zapomenuté lidské osudy a vytváří cenné svědectví o obětavosti, vůli a odvaze mužů a žen, jejichž příběhy dodnes inspirují.

Jak zničit – s pomocí tajných služeb a spřízněných novinářů – slavnou filmovou hvězdu? Kdo zastavil americkou židovskou mafii, která připravovala atentát na Adolfa Hitlera? Předpověděl si Alexander Puškin vlastní smrt? Jak dopadla válka českého starosty Chicaga Antonína Čermáka s králem podsvětí Al Caponem? A čím rusínská sochařka Jelena Mandičová očarovala T.G. Masaryka? To jsou některé z více než třiceti příběhů, tvořících obsah té ;to knih y. Příběhů mimořádných, často objevných, leckdy až šokujících. Příběhů, z nichž mnohé nelze objevit na „wikipediích“, ale (a to je nejcennější deviza této knihy) dlouhodobým trpělivým pátráním v archivech,mezi pamětníky a na místech, kde se dané a osudové události odehrávaly.

Velká část světa obdivuje hrdinství Čechoslováků, kteří mezi lety 1936-1939 bojovali ve Španělsku během krvavé občanské války. Tato válka, v níž se spojili vzbouřenci s vojáky nacistického Německa a fašistické Itálie proti legální vládě Lidové fronty, byla testem síly Hitlera a Mussoliniho. Na obranu republiky se postavily tisíce obyčejných Španělů a mezinárodní brigády, včetně více než dvou tisíc Čechoslováků. V letech 1936–1939 zahynulo na španělských bojištích 8 000 až 10 000 interbrigadistů, včetně několika set Čechoslováků. Po více než osmdesáti letech roste zájem o tyto události, zejména ve Spojených státech, Polsku, Rusku, Izraeli a Španělsku. Španělská občanská válka, která stála půl milionu obětí, přinesla poslední velké probuzení evropského povědomí. Do boje se zapojili lidé různých přesvědčení, včetně významných intelektuálů jako Hemingway, Orwell, Picasso a další. Vlna solidarity, která se zvedla na podporu republikánů, neměla v Evropě obdoby. Stanislav Motl se vydal do Španělska, aby pátral po zapomenutých osudech interbrigadistů a odhalil příběhy, které čas zavál. Inspirován vzpomínkami těch, kteří bojovali, se rozhodl zmapovat jejich příběhy a lépe pochopit, co se tehdy skutečně dělo.

Rok 1938 byl krvavým obdobím pro poslední zbytky demokracie ve střední Evropě, kdy v českém a moravském pohraničí propukla válka mezi Čechoslováky. Na jedné straně stáli statisíce německých stoupenců Adolfa Hitlera, podporovaných nacistickým Německem, na druhé Češi a němečtí odpůrci nacismu, kteří se odhodlaně bránili. Politici, kterým mnozí z nich věřili, je však brzy obětovali. Válka, která začala před vypuknutím druhé světové války, měla své oběti. Polsko, využívající situace, vpadlo do Československa, aby si urvalo kus Slezska. Mezi hrdiny knihy je český policista, jehož život zachránila iluze o jeho smrti, jeho žena, učitelka trpící v německém vězení, a německá úřednice, matka, která organizovala záchranu antinacistů. Dalšími postavami jsou uprchlíci, reportéři a odvážní jedinci, kteří odmítli pasivně přihlížet vzestupu nacismu. Autor, Stanislav Motl, strávil desetiletí objevováním příběhů a svědectví těch, kteří zažili události vedoucí k válce před válkou. Jeho práce, založená na empatii a pečlivém pátrání, oživuje dramatické období konce třicátých let a ukazuje, jak má minulost stále aktuální význam v kontextu současných krizí. Kniha je doplněna více než dvěma stovkami dokumentárních fotografií.

Ztracený poklad Karlovy univerzity a další příběhy z blízké i vzdálené minulosti Už před mnoha lety jsem napsal, že záhady jsou věčným ohněm mládí. Snaha odkrývat nejrůznější tajemství nás provází už od dětství. Člověk, který si tuto vlastnost uchová i v dalších letech, dostává od Života jedinečnou šanci. Stále v něm totiž zůstává duše dychtivého kluka, dychtivé dívky. Stále se dovede těšit na příští dny. Dovede se radovat i ze zdánlivých maličkostí. Lépe pak potlačuje nástrahy dnešní podivné doby. Ať už jde například o smutek, rozmrzelost, pocity beznaděje, pomluvy, zášť druhých…. Tato kniha je určena především těmto lidem. Lidem, které vzrušuje snaha dohlédnout i daleko za obzor. Lidem, které vzrušuje snaha – v ě d ě t! Budete číst o výjimečných jedincích, kteří ještě i mnoho let po své smrti dovedou inspirovat druhé. Třebaže na ně historie z těch či oněch důvodů třeba i zapomněla. Najdete zde příběhy, které, obrazně řečeno, semlela nemilosrdná kola Osudu. Poznáte statečné muže i ženy, kteří pro svou víru, pro své přesvědčení, dokázali nasadit třeba i své vlastní životy. Stanete se svědky událostí, které jsou stále obestřeny záhadami, tajemstvím. V této knize najdete kapitoly: Příběh moravského Mojžíše Jasnovidná paní Emilie Vraždy z milosti Živý mrtvý Silnější než strach Lev z Münsteru Obětovaní lidé Zabijte Edvarda Beneše! Ztracený Máchův Máj A kromě nich dalších 19 příběhů plných tajemství

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, který v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald zachránil tisíc dětí, je vyprávěn prostřednictvím Antonína Kaliny z Třebíče. Tento zapomenutý hrdina, v USA a Izraeli uctívaný, se v roce 2012 stal posledním Čechem oceněným titulem „Spravedlivý mezi národy“, aniž by o tom v Česku informoval jediný novinář. Na rozdíl od známějších zachránců jako Oskar Schindler či Nicholas Winton, Kalina čelil smrti každý den, organizoval záchranu dětí v situaci, kdy mu šlo o život. Jeho motivace převyšovala strach, což vedlo k nevídané záchranné akci v srdci Pekla, která nemá obdoby v dějinách druhé světové války. Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla je výsledkem několikaletého intenzivního historického pátrání. Autorův podmanivý styl vyprávění a jeho empatie, spolu s výpověďmi očitých svědků a příbuzných aktérů, nás přenáší přímo do dramatických událostí té doby. Tyto události, i po letech, berou dech. Kniha je doplněna dvěma stovkami dokumentárních fotografií, které dotvářejí silný obraz tohoto tématu.