Georges-Marc Benamou Knihy

Mladá americká novinářka vyhledá v létě roku 1968 v ústraní žijícího bývalého francouzského premiéra Édouarda Daladiera, aby se po třiceti letech pokusila objasnit zákulisí mnichovské dohody, a navzdory počátečnímu odmítnutí nakonec získá svolení, aby pro svou práci využila politikův soukromý archiv i vzpomínky, s nimiž se jí rozhodne svěřit. Před čtenářovýma očima se tak začíná odvíjet strhující drama osudného zářijového dne roku 1938, doprovázené výstižnými psychologickými portréty jeho hlavních aktérů a popisy jejich konfrontací i společného úsilí dospět ke vzájemně přijatelné dohodě, jež má na úkor osamoceného a k jednání nepřipuštěného Československa „zachránit všeobecný mír“. Román současného francouzského prozaika a publicisty mistrně oživuje historickou událost, jež významně ovlivnila osud Československa i Evropy a stala se symbolem hanebné politiky ustupování agresi a porušování mezinárodního práva, a vedle fascinujícího čtenářského zážitku přináší i řadu podnětů k zamyšlení nad procesem utváření lidské paměti, nezřídka se snažící překrucováním skutečnosti uchránit člověka před tíhou vlastního svědomí.

Dans un mois, dans un an, le souverain va mourir. Torturé par la maladie, lâché par une partie des siens, despote presque fantôme d'un règne crépusculaire, le vieux chef français n'a pas renoncé à poser pour l'Histoire. Mille jours à vivre, sous le regard fasciné d'un jeune journaliste choisi pour être le dernier témoin de sa grandeur et de ses faiblesses, de son courage et de son épouvante devant la mort qui vient. Ombre shakespearienne de l'Elysée, agonisant à Latche, replié dans sa retraite du Champs-de-Mars, jusqu'au bout François Mitterrand, Président de la république française de 1981 à 1995, en livrant son dernier combat, séduit, étonne, irrite, subjugue : « Notez, notez tout... et dites-leur que je ne suis pas le diable ».

A la rencontre des premiers résistants : leur combat, leurs rapports avec de Gaulle, leurs ambitions, leurs rivalités. L'auteur a voulu ici mettre au jour les ressorts intimes de leur engagement. Un voyage dans le passé, qui remonte aux sources de ceux qui ont dit non en 1940, des hommes et des femmes tels que Lucien Neuwirth, André Postel-Vinay, Pierre Messmer, Germaine Tillion ..