Juan José Arreola byl mistrem krátké prózy, jehož díla se vyznačují ironií, absurdním humorem a hlubokým zamyšlením nad lidskou kondicí. Prostřednictvím nápaditých metafor a precizního jazyka zkoumal témata jako je odcizení, hledání identity a pomíjivost existence. Jeho styl, často charakterizovaný jako magický realismus, vtahuje čtenáře do bizarních, ale přesto povědomých světů, kde se skutečnost a fantazie prolínají. Arreola zanechal nesmazatelnou stopu v mexické literatuře a jeho vliv je patrný v dílech mnoha následujících autorů.
Výbor z povídek jednoho z nejpopulárnějších mexických spisovatelů baskického původu je pořízen převážně ze souborů Různé vymyšlenosti (1949) a Bájení (1952) a orientačně ze souboru Bestiář (1959). Autor mnohdy s filosofickým zamyšlením či formou alegorie pranýřuje nešvary současné doby nebo lidské slabosti, zkoumá vztah člověka k světu a odhaluje vztah mezi mužem a ženou z nejrůznějších aspektů.