Xenofón Knihy

Kýrova cesta vzhůru (Κύρου ανάβασις), zkráceně Anabáze, je Xenofóntovo nejznámější a nejvíce oceňované dílo. Líčí osudy výpravy 13 000 řeckých žoldnéřů do nástupnické války v Persii a zejména jejich zpáteční pochod (viz autorův životopis). Osudy výpravy z roku 401 př. n. l. vznikaly patrně až ve Skilluntě po roce 386 př. n. l. podle předběžných poznámek a dokončeny byly roku 377 př. n. l. Popis událostí je velmi čtivě a srozumitelně podán v chronologickém uspořádání. Ve snaze dodat svému dílu objektivity píše Xenofón ve třetí osobě, podobně jako jiní starověcí autoři. Dílo bylo dokonce původně vydáno pod jménem Themistogena Syrakúského. Přesto se však autor místy dopustil přílišného vyzdvihování svého vlastního významu nad ostatní velitele; snad jej k tomu vedly aktuální politické okolnosti v době vzniku díla. Kniha byla vysoce ceněna již ve starověku. Alexandr Veliký ji v počátcích tažení proti Persii používal jako příručku o tamních krajích, ceněna byla též Římany a nechal se jí inspirovat i Gaius Iulius Caesar. V pozdější době byla rozdělena do sedmi částí a doplněna vsuvkami, které jsou však rozpoznány.

Obsahuje: Platón, Xenofón, Cicero, Petronius, Seneca, Lúkiános. Svazek seznamuje s dalšími žánry starověkého písemnictví, s filozofickým a politicko-filozofickým dialogem a se satirou, satirickým románem, dialogem a dopisem.

Soubor obsahuje: Vzpomínky na Sókrata, Hostina, Sókratova obhajoba, Hierón neboli Kniha o tyranidě, Agésiláos. Přeložil, poznámkami, seznamem vlastních jmen a ediční poznámkou opatřil Václav Bahník. Předmluva Ludvík Svoboda.

Xenofón, oddaný ctitel a žák Sókratův, souhlasil se svým učitelem především v tom, že filosofové se mají méně věnovat teoretickým úvahám, a více se zabývat věcmi užitečnými lidem. V souhlase s tímto přesvědčením píše svůj román o Kýrově vychování. Chce v něm ukázat, jakprospěšná je v životě dobrá výchova, a v idealizované postavě perského krále Kýra vytváří obraz spravedlivého vládce.

V spisoch populárne-filozofických (Obrana Sokratova, Spomienky na Sokrata) opísali postavu Sokrata a vyložili jeho učenie. V Sokratovom duchu kládli dôraz na rozumové poznanie a odborné znalosti.