Miloš Velemínský Pořadí knih

Dětství je zásadní etapou každého života, a pokud dítěti v prvních letech chybí milující osoba, poznamená to jeho psychický vývoj. Tuto skutečnost si profesor Miloš Velemínský mnohokrát ověřil v průběhu dlouhé praxe pediatra. V jeho pojetí totiž medicína nepředstavuje jen péči o tělo. Díky mimořádné empatii a s přispěním přátel se mu podařilo shromáždit řadu autentických příběhů, jejichž malí protagonisté šťastné dětství neměli. Často se stali bezmocnými oběťmi partnerských bitev a jejich osudy jsou pro ostatní mementem. Vypovídají o tom, kam až může zajít rozvodová či rozchodová zášť a jaké škody páchá na dětské duši. „I v krizi by dospělí měli jednat v nejlepším zájmu dítěte, které má právo na oba rodiče. A nemusí jimi být jen lidé, kteří je přivedli na svět. Jsem zastáncem sociálního rodičovství,“ říká uznávaný pediatr.

Druhý otec tisíců Jihočechů – toto lichotivé označení získal profesor Miloš Velemínský ve svém rodném kraji. Mnohokrát prokázal, že je nejen erudovaným pediatrem, ale především lékařem s citlivou duší. V této publikaci to výmluvně dokládají i příběhy, které nashromáždil během své dlouhé praxe. Každý z nich uvozuje téma následného rozhovoru. Mnohdy jde o skličující historky, jejichž protagonisté se potýkají s nevýslovně těžkými okolnostmi. Zároveň však podávají svědectví o neobyčejné rodičovské obětavosti a vůli. Profesor Velemínský patří k průkopníkům neonatologické péče v České republice. Své pacienty a jejich rodiče vždy považoval za rovnocenné partnery ve společném boji s nemocí. Neduhy těla chápe v širším kontextu rodinného prostředí. Nikdy se nezajímal jen o zdraví svých malých pacientů, je vnímavý i k jejich osudu.

Rodičovství nelze studovat na žádné škole. V těhotenství, bezprostředně po narození dítěte i v jednotlivých etapách jeho růstu a výchovy se však rodiče často ocitají v situacích, kdy si nevědí rady. Tato kniha si dělá neskromné ambice stát se jejich každodenním pomocníkem a rádcem. Autoři knihy, pediatr Miloš Velemínský a jeho syn, gynekolog Miloš Velemínský, předkládají nezbytné informace týkající se dítěte a jeho tělesného i duševního vývoje. Kniha vznikla na základě nejčastějších rodičovských dotazů, tudíž je psána přehledně formou laických otázek a zasvěcených odpovědí. Díky chronologickému řazení může provázet současné i budoucí rodiče životem jejich potomka od početí až do dospívání. Rodiče získají informace týkající se těhotenství a porodu, seznámí se s taktikou kojení, pravidly zavedení umělé výživy, s výživou batolat, předškolních i školních dětí. Autoři definují vlastnosti bezpečných hraček, nosítek, autosedaček a dalších pomůcek. Popisují způsoby výchovy, prevence poruch spánku a zásady vedení dítěte k „suchým“ nocím. Věnují se i problematice očkování, alergií a správné hygieny.Velká část knihy se zabývá prevencí úrazů a násilí, ale i zásadami první pomoci.

Zodpovědní rodiče chtějí být na příchod svého potomka připraveni. Tato moderní barevná publikace vám poskytne všechny nezbytné informace. Tandem zkušených odborníků a vyhledávaných autorů přináší aktuální gynekologické a pediatrické poznatky, uspořádané do vyčerpávající, přehledné a graficky atraktivní příručky, která vás provede těhotenstvím i péčí o dítě od novorozeneckého do předškolního věku. Kniha se věnuje těmto tématům: * plánované rodičovství, přirozené i umělé otěhotnění * změny v těle budoucí maminky * vývoj zárodku a plodu * předporodní péče * porod a moderní postupy tišení bolesti * šestinedělí * úspěšné kojení * výživa dítěte, zavádění příkrmů a biopotraviny * manipulace s dítětem, psychomotorický vývoj, využití péřové peřinky * masáže dětí, plavání * nejčastější dětské nemoci, jejich léčba a prevence, první pomoc * očkovací kalendář * obezita u dětí Zcela nové jsou kapitoly o koupání, plavání a správné manipulaci s dítětem a také o významu péřové peřinky pro kojence, které doplnila Eva Kiedroňová, autorka bestsellerů Něžná náruč a Rozvíjej se děťátko.

Kvalita a efektivita komunikace se všemi aspekty, které k tomu mohou přispět, je neoddělitelnou a velmi potřebnou součástí našeho života. Má přirozeně svá úskalí i vyzkoušené metody. Dost často se setkáváme a nepochybně budeme i dál setkávat s účastníky komunikačního aktu, kteří budou různým způsobem handicapováni, avšak úspěšná komunikaci s nimi bude zásadní podmínkou jejich začlenění do normálně fungující společnosti, možností, jak uspokojovat jejich specifické potřeby. Takovou specifickou skupinou komunikantů jsou děti s postižením, jejich rodiny a sourozenci. Autoři této publikace se rozhodli nejenom věnovat pozornost tomuto specifickému komunikačnímu aktu, ale rozšířit jej o hledisko jeho etické dimenze. Jako tuto problematiku obohacující se dále jevil aspekt etické komunikace s prostředím nevyléčitelně nemocných a umírajících dětí, seniorů, který v nejrůznějších podobách s formativním zřetelem reflektuje umělecká literatura. V neposlední řadě autoři upozorňují na nejnovější etická dilemata spojená s perinatologií, asistovanou reprodukcí, babyboxy apod., jichž jsme téměř každodenními svědky. Nedílnou součástí publikace jsou kazuistiky obsahující intimní sdělení rodičů a sourozenců dětí s postižením, kde se vedle láskyplné atmosféry v těchto rodinách můžeme dozvědět i o traumatizujících zážitcích: výsměchu, neporozumění až šikaně, jíž jsou někdy zejména sourozenci dětí s postižením vystaveny.

Monografie je zaměřená na propojení medicínského a salutogenního přístupu k prenatální a postnatální péči o těhotné ženy a jejich novorozence. Prvním hlavním cílem studie bylo zhodnotit salutogenní a medicínské postupy u českých těhotných žen a navrhnout možnosti jejich integrace. Autoři posuzovali porody vaginální jako fyziologické a s císařským řezem jako porody s intervencí. V hodnocení salutogenní oblasti je celá řada ukazatelů, které svědčí o částečné absenci některých těchto přístupů. Ukázalo se, že u porodů vedených císařským řezem jsou ve srovnání s porody vaginálními významné rozdíly v tom smyslu, že ženy s vaginálními porody měly statisticky významně nižší počet intervenčních zásahů. Druhým hlavním cílem studie bylo zhodnotit salutogenní a medicínské přístupy u žen z Vietnamu, Ukrajiny a Mongolska. Perinatální úmrtnost u imigrantek v českých zemích je velmi nízká – několikanásobně nižší než v rodné zemi. To svědčí o vysoké úrovni medicínských přístupů v České republice, věnované imigrantkám. Problematické jsou však salutogenní přístupy. Jejich řešení bude vyžadovat delší dobu. Je nutné brát na zřetel také tradice, které si přinesly z domova. Výsledky dále ukazují statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.