Arnošt Klíma Pořadí knih

Kniha pojednává o třicetileté válce a o jejím vlivu na změny v Evropě.

Historická studie osvětluje první velký národnostní střet v novodobé historii Čechů a Němců.

Kniha pojednává o Třicetileté válce jako o celoevropském konfliktu 17. století. Hodnotí, co pro koho válka přinesla, komu co vzala. Typické pro historickou tvorbu Arnošta Klímy je nejen převyprávění historie na základě literatury, ale i vydání některých zásadních pramenů. V této knize přidává stavovskou Apologii a rozsáhlou zprávu Jaroslava Sezimy Rašína z Ryzmburka o Valdštejnově zradě z 20. října 1635. První vydání roku 1988, druhé 1996.

Práce o významném období českých dějin od konce 18. století do poloviny 19. století nesleduje pouze problematiku národního hnutí, ale také industrializaci českých zemí, spojenou se vznikem nových společenských tříd, buržoaziea proletariátu, a se základní proměnou celé společnosti. Výklad je doplněn edicí důležitých historických dokumentů, kterých autor ve své práci použil.

Populárně vědecká práce líčí české dějiny 17. a 18. století. Rozebírá postavení poddaného lidu a rostoucí nevolnické bouře až do vydání patentu z roku 1781 o zrušení nevolnictví, rozvoj manufakturní výroby, dějiny politické, násilnou rekatolisaci a rozvoj barokní kultury.

Historická monografie provádí rozbor výrobních poměrů v Čechách od konce třicetileté války do zrušení nevolnictví r. 1781. Ukazuje, že toto období je charakterizováno rozvojem manufaktur a že v něm probíhá proces původní akumulace,proces vytváření kapitalistických vztahů uvnitř feudální společnosti, kdy se dostávají do popředí dvě nové třídy, buržoasie a proletariát. Tím je položen základ k rozvoji průmyslu i ke vzniku národního života.Podrobně jev knize vylíčen vývoj od rozptýlených textilních manufaktur k manufakturám koncentrovaným, jejich podpora se strany absolutistického státu i začátky průmyslové výroby.

"Autor, talentovaný historik marxista, rozebírá uvědomělým socialistickým pohledem historické předpoklady r. 1848 a hodnotí všechny jeho události. Zabývá se růstem kapitalismu v Čechách, třídním složením českého národa a ukazuje významnou úlohu mladého českého proletariátu v revolučním vývoji. Doceňuje úlohu mladého J.V. Friče a Karla Sabiny a správně hodnotí činnost Palackého a Havlíčka jako představitelů české buržoasie."