Jakob von Uexküll Knihy

Sborník se zaměřuje na Jakoba von Uexkülla, filosofujícího biologa z počátku 20. století, zakladatele biosémiotiky a předchůdce etologie. Poprvé přináší českým čtenářům jeho původní dílo, konkrétně přeloženou Nauku o významu, ve které Uexküll vysvětluje pojem živého světa (Umwelt). Tento významný text je doplněn komentáři současných českých autorů, kteří ho reflektují z různých perspektiv, včetně filosofické, biologické a politické, a využívají ho jako inspiraci k vlastnímu zamyšlení. Uexküll definuje umwelt jako žitý svět jakéhokoli organického individua, které má svou druhovou příslušnost a dědí se z generace na generaci. Umwelt má konstrukční omezení i individuální proměnlivost, a lze ho chápat jako bublinu specifických vlastností, díky nimž organismus komunikuje s okolím. Na rozdíl od mýdlové bubliny se však umwelty jednotlivých organismů vzájemně stýkají. Uexküllova teorie byla alternativním biologickým výkladem, který měl nahradit darwinismus, přičemž nebyla zamýšlena jako konkurence tomuto přístupu, který byl podle něj v té době již mrtev. Proto mezi těmito pohledy na přírodu nenacházíme mnoho společného.

Dieses Buch markiert die Entdeckung der "Umwelt" in den Biowissenschaften, es hat die Entwicklung der OEkologie und Ethologie beschleunigt und ist mit seinem Zentralbegriff der "Umwelt" die Wurzel der Grunen Bewegung und auch eine Zentralpublikation fur die Umweltgeschichte.

Quels sont les mondes de la taupe, de l'oursin, de l'abeille, du chien, du choucas ? Quelles en sont les structures, réelles ou imaginaires, les principales lignes de force ? En quoi se différencient-ils du monde humain ? Quelles relations magiques unissent la mouche à l'araignée, qu'est-ce qu'un espace vécu, un temps perceptif, une image d'action, un chemin familier ? Tel est l'ensemble de questions auquel Jacob von Uexküll apporte ici une réponse. Ouvrage désormais classique, Mondes animaux et monde humain ouvre la voie à l'étude des comportements en même temps qu'il jette une lumière nouvelle sur le problème des univers parallèles, fondamental dans la science, l'art et la littérature d'aujourd'hui.

Der Autor kritisiert den gegenwärtigen Umgang mit Wissenschaft und hinterfragt die Definition von wissenschaftlicher Wahrheit. Er stellt die These auf, dass das, was heute als wissenschaftlich gilt, in Zukunft möglicherweise als Irrtum angesehen wird. Diese provokante Sichtweise regt zum Nachdenken über den Wandel von Wissen und die Relativität wissenschaftlicher Erkenntnisse an. Der Text lädt dazu ein, die Grundlagen und Annahmen der Wissenschaft kritisch zu hinterfragen und die Grenzen des wissenschaftlichen Verständnisses zu erkunden.