Julián Marías Knihy

MARIAS, MAPA DEL MUNDO PERSONAL . MADRID, 1993, 206 p. Encuadernacion original. Nuevo.

El siglo cuenta la historia de un hombre que en su juventud buscó un destino "nítido e inconfundible", intentando ser primero mártir por amor y luego héroe de guerra, para finalmente convertirse en delator. "Quise explicarme", ha dicho el autor, "cómo personas valiosas, de las que era difícil esperar vilezas, pueden cometer la mayor de todas, sin verse forzadas a ello, en las épocas sombrías."

Ortega y Gasset ve své knize z roku 1930 reaguje na rozpínavost nacismu a komunismu. Kritizuje zde tzv. davového člověka. „Ani tato kniha, ani já nejsme političtí. Námět, o němž se tu hovoří, politice předchází a patři k jejímu podloží. Moje práce je temnou prací horníka. Posláni takzvaného „intelektuála" je jistým způsobem opačné než poslání politika. Intelektuální dílo často marně usiluje věci objasnit, kdežto dílo politika obvykle věci ještě více zatemní. Být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem – oba tyto způsoby jsou ve skutečnosti formami mravního ochrnutí. Kromě toho přežívání těchto přívlastků nemálo přispívá k ještě většímu zfalšování „reality" přítomnosti – falešné již jako takové –, poněvadž obracejí naruby politické zkušenosti, k nimž se vztahují, jak to dokládá fakt, že dnes pravice přislibuje revoluce a levice tyranii. Pracovat na problémech doby je povinnost. Nepochybně. Dělal jsem to celý život. Vždycky jsem k tomu byl připraven. Ale jednou z věci, o níž se dnes mluví jedním dechem, je to, že i za cenu myšlenkové jasnosti musí prý každý dělat politiku sensu stricto. A dokládají to dokonce citací Pascalova příkazu d'abêtissement. Já se však už delší dobu učil být ve střehu, cituje-li někdo Pascala. Jde o obezřelost související s elementární hygienou. Integrální zpolitičténi, vstřebání všech věci i celého člověka politikou je totéž jako fenomén vzpoury davů, o němž se tu píše. Vzpouzející se masa ztratila všechnu schopnost religiozity a poznání. Není schopna mít v sobě víc než politiku, a to politiku nemírnou, ztřeštěnou, pominutou. Takto se totiž snaží nahradit poznání, náboženství, sagesse – koneckonců jediné věci, které jsou svou podstatou vhodné k tomu, aby zaujaly střed lidské mysli. Politika zbavuje člověka osamění a intimity, a proto hlásání integrálního zpolitičténi je jednou z metod, jichž se používá k socializaci člověka. Když se nás někdo zeptá, jakou politiku zastáváme, anebo s neomaleností příslušející ke stylu naší doby si pospíší, aby nás k nějaké přiřadil, máme se místo odpovědi toho drzouna otázat, co se on domnívá, že je člověk, příroda, dějiny, co je společnost, kolektivita, stát, zvyk a právo. Politika spěchá, aby zhasla světla a všechny kočky byly černé. Je nezbytné, aby evropské myšlení vrhlo na všechny tyto otázky nové světlo. K tomu tu je, a ne aby na akademických shromážděních natřásalo svůj paví ohon." José Ortega y Gasset: Předmluva pro Francouze

Un conocimiento profundo de la historia y la experiencia de una vida bastante larga han llevado a JULIÁN MARÍAS a revisar lo que ha sido LA EDUCACIÓN SENTIMENTAL y a meditar sobre el estado actual de una de las dimensiones decisivas de la vida humana, uno de los núcleos en torno a los cuales se organiza la vida, y precisamente en sus estratos más profundos, donde se encuentran las raíces de casi todos los demás. Las deficiencias en este aspecto contrastan con el nivel de otros aspectos de nuestro tiempo, en el que se ha llegado a matices de una finura e intensidad que nunca habían sido posibles. Al estudiar esta faceta de la vida humana se comprende la historia de una manera inesperada, y a la vez se siente temor por las posibilidades que se pueden perder. El peligro está en que se pueda decir, con Antonio Machado: «tengo en moneda de cobre el oro de ayer cambiado». Pero siempre se puede hacer la operación inversa y trocar el cobre por una resplandeciente moneda de oro. En esto consiste la educación sentimental.