Martin Kovář Pořadí knih

Kronika Spojených států (nejen) v čase prezidentských voleb. Kniha vychází z “deníkových záznamů, které autor pravidelně zpracovával formou týdenních newsletterů. Ty pokrývají 73 po sobě jdoucích týdnů vedoucích k finále amerických prezidentských voleb 5. listopadu 2024. Kniha je tak zajímavým časovým trezorem měnících se událostí, názorů, stavů a jevů v americké společnosti, které ovlivňují nejen vnitřní americkou politiku, ale také atmosféru a stav společnosti na celém světě. Kniha však není jen o politice, politicích a volbách, ale také o amerických filmech, knihách, zajímavých osobnost a obecně životě ve Spojených státech amerických v době nejen „ve varu“.

Když po dvou nepříliš vydařených olympijských hrách v Paříži (1900) a St. Louis (1904) odřekli Italové kvůli zemětřesení v Neapoli roku 1906 pořadatelství Her IV. olympiády, ocitlo se olympijské hnutí na osudové křižovatce. Před katastrofou a možným zánikem jej nakonec zachránili Angličané. Londýn roku 1908 stihl uspořádat skvělou „olympiádu“, jež byla velkou inspirací pro hry budoucí. Česká výprava nastoupila pod svojí vlajkou a nezávisle na Rakousku a šermíři v čele s Vilémem Goppoldem z Lobsdorfu si získali obdiv a uznání londýnského obecenstva.

Svět na pokraji jaderného konfliktu, válka ve Vietnamu, atentáty a společenské pnutí. Nesmírně pestrý kaleidoskop 60. a 70. let minulého století v Americe. Ponořte se do této napínavé éry v nejnovějším díle strhující americké trilogie historika Martina Kováře.

Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba. Jak se rodil – a trpce skončil – americký sen.

Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby – odchod Spojeného království z Evropské unie – z překvapivých perspektiv. Použijeme-li parafráze úvodních autorových slov, první část nastiňuje rámec soužití ostrovního státu s kontinentální Evropou od nástupu tudorovské dynastie do vrcholného období Velké Británie jako první světové velmoci na konci 19. století; druhá část zahrnuje britsko-evropské vztahy v bouřlivém století dvacátém; třetí partie je pak věnována „navýsost aktuálnímu příběhu brexitu“. Každá ze sedmi kapitol je doprovázena jedním „zastavením“, které přibližuje příznačný příběh příslušného časového úseku historie, a sumářem „Doba a její protagonisté“ s mimořádně zajímavými stručnými portréty osob, které zásadním způsobem – pozitivně či negativně – ovlivnily tuto dějinnou etapu. V závěru kapitol je vždy připojeno krátké shrnutí a poznámky s odkazy ke zdrojům a literatuře. Knihu uzavírá seznam použitých pramenů a přehledný jmenný rejstřík

Od Wilsona k Trumpovi: Příběhy amerických prezidentů 20. a 21. století. Americký prezident je nejen hlavou státu, ale i jedním z nejmocnějších politiků na světě. Historik Martin Kovář glosuje jejich příběhy od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje složitý vývoj Spojených státech amerických, jejich odvěkou rozdělenost i opakující se problémy, stejně jako tragiku a novou naději v dějinách 20. a nyní už i 21. století. Ohlíží se za tím, jaké osobnosti v Bílém domě úřadovaly, jak je vnímali jejich současníci v Americe i v zámoří a jak na ně s odstupem času nahlíží velká historie. Byl Franklin D. Roosevelt mocichtivý gigant s tyranskými sklony? Proč patří John F. Kennedy k nejpřeceňovanějším postavám dějin? A nekřivdí naopak historie Richardu Nixonovi či Georgi W. Bushovi? Kniha Prezidenti vychází z původního úspěšného seriálu INFO.CZ a přináší rovněž množství dalších speciálně připravených materiálů a textů.

U příležitosti stého výročí vzniku československé a české státnosti, které připadá na letošní rok, jsme oslovili vybrané velvyslankyně a velvyslance s prosbou, zda by nám neodpověděli na několik otázek. Šestnáct diplomatů, absolventů Univerzity Karlovy, vzpomíná na své rodinné kořeny, studijní léta na Univerzitě Karlově, na počátky svého diplomatického působení i na spolupráci s univerzitou v pozici velvyslance a velvyslankyně. Je to velmi zajímavé vyprávění výrazných osobností několika generací, které v posledních letech pracovaly anebo v řadě případů ještě pracují pro naši zemi v zahraničí a které se nijak netají tím, že jejich základní „výbavou“ pro působení v diplomacii byla studia na Univerzitě Karlově.

Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme? Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky. Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima? Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou úlohu může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.

V roce 2016 Univerzita Karlova oslavila sedm set let od narození svého zakladatele, římského císaře a českého krále Karla IV. Při této příležitosti proběhla na univerzitní půdě i jinde řada akcí a slavnostních událostí, které chce tato publikace připomenout a zachovat – slovem i obrazem – pro další generace studentů a učitelů naší alma mater. Oslavy zahájilo tradiční setkání členů akademické obce UK u příležitosti výročí založení univerzity v dubnu 2016. Mezi nejvýznamnější akce samotného „karlovského týdne“ v květnu pak náleželo slavnostní shromáždění akademické obce a představitelů veřejného života ve Velké aule Karolina, setkání rektorů evropských i světových univerzit a podpis tzv. Pražské deklarace, udělení Mezinárodní ceny Karla IV., mezinárodní odborná konference ad.