Nejznámější román z cyklu Rougon-Macquartové - "biologické a společenské historie jedné rodiny za Druhého císařství" zavádí do staré pařížské uličky, v níž živoří drobní živnostníci, prodavači, pradleny a dělníci. Zde serozvíjípříběh mladého manželského páru, který si usilovně buduje živnost a jehož šťastné soužití končí, když muž pod vlivem bezútěšného prostředí propadne alkoholu-zabijáku. Dílo označované jako román sociálního zoufalství.
Román je legendou o hrdinství prostých Katalánců, kteří vedli za 2. světové války nesmiřitelný partyzánský boj proti fašistům. Kniha je apoteózou hrdinství člověka, bojujícího spravedlivý boj proti přesile, a zároveň je i sondou do myšlenkového a citového života mladého intelektuála, který se k tomuto boji z pevného přesvědčení přidává.
Příběh sedmi prostých venkovanů z Auvergne, kteří padli za první světové války. Příběh líčí, jak radní ze vsi, jejichž sedm obyvatel zahynulo za velmi různorodých okolností v I. světové válce, chtějí synům svého kraje vystavět pomník, přičemž se odhaluje jejich pseudovlastenectví a řada jiných špatných vlastností. Satirický tón první kapitoly je v dalších kapitolách vystřídán literárně bohatým vykreslením životních příběhů těch sedmi mužů a zejména posledních dnů, které ještě strávili doma před odvodem.
Kniha popisuje dramatický přiběh ze života horníků za dlouhé stávky.