Vrcholné dílo německě literatury, dramatická báseň na prastarý motiv úmluvy člověka s ďáblem, v níž člověk, věčně toužící po dalších stupních dokonalosti, chce i za cenu zatracení poznat podstatu přírody a vezdejšího života. V průběhu téměř šedesáti let, kdy Goethe o Faustovipracoval, měnilo se dílo a rostlo zároveň se životem, zkušenostmi a moudrostí autora, až se stalo mohutnou básní, která přerůstá z malého světa osobní tragedie do velkého světa celého lidstva, spějícího za stálého přemáhám rozporů k vyšším stupňům dokonalosti. Cílem, v nějž vzrůstá vise umírajícího Fausta, je řád, v němž tvořivé, svobodné lidi spojí svazek společné práce.
