Rekatolizace na Novém Městě pražském v době pobělohorské
Monografie věnující se tématu rekatolizace na Novém Městě pražském v kontextu nábožensko politickém, správním, sociálně ekonomickém i z hlediska soukromého každodenního života měšťanů. Věnuje se zevrubně i vymezení základních pojmů a obsahuje podrobný přehled pramenů a literatury.
Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.
Osudy rodiny Kutnaurových, spojené se Šimonem Sušickým a Janem Kutnaurem ze Sonnenštejna, reflektují složitost osobních rozhodnutí v turbulentní době, která vyžadovala individuální zodpovědnost a byla poznamenána náboženskou vírou. Přesvědčení o konkrétním vyznání, v případě Kutnaurových spojené s Jednotou bratrskou, zásadně ovlivňovalo životy lidí. Příběhy zachycené v této knize vyzývají k zamyšlení nad věrností vlastním myšlenkám a odkazu předků, a nad tím, proč lidé někdy mění své názory. Vyprávění o konkrétních osudech je symbolickým zobrazením prožitků mnoha dalších a může být inspirativní i pro současnost. Kniha se opírá nejen o známá fakta, ale také o archivní dokumenty, které objevila historička a archivářka Olga Fejtová. Na jejich základě skládala příběhy, které dramaturgyně Zuzana Vojtíšková oživila svými dramatickými strukturami. V příběhu se objevují otázky nejen historické, ale i nadčasové. Grafik Jáchym Šerých přispěl svými ilustracemi, které vyprávějí obrazem. Dílo vzniklo v dialogu odborného a laického pohledu, aby přiblížilo osudy rodiny Kutnaurových v neklidné době bělohorské širokému spektru čtenářů.
výbor statí Jaroslavy Mendelové k dějinám městské správy ; vydáno k životnímu jubileu autorky
Sborník příspěvků z 21. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, konané ve spolupráci s Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve dnech 1. a 2. října 2002 v Clam-Gallasově paláci v Praze, sestavili Olga Fejtová, Václav Ledvinka a Jiří Pešek. Obsahuje příspěvky zaměřené na městské elity středověku a raného novověku, včetně úvodního zamyšlení o českých a moravských pozdně středověkých městech. Autorky a autoři se věnují různým aspektům pražské inteligence a elity, jako jsou novoměstské radní elity v 15. století, vizitační protokol arcijáhna Pavla z Janovic, a měšťanské elity v 17. století, včetně jejich vztahu k módě a luxusu. Další příspěvky zkoumají uměleckou reprezentaci panovníka, daňové povinnosti městských elit a charakter vůdčí vrstvy městského obyvatelstva na příkladu Brna. Kromě toho se pozornost věnuje i městské elitě v Krakowě a kulturní identitě elit v Gdaňsku, Toruně a Elbinku. Sborník přináší cenné pohledy na historické a sociální kontexty městských elit a jejich vliv na vývoj městské kultury a společnosti.
Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly publikovány v letech 1988–2020 a zaměřují se na dějiny měst a jejich elit v raném novověku, zejména na příkladu Loun a pražských měst. Souborné vydání patnácti statí přispívá k poznání klíčových problémů postmedieválních měst a usnadňuje vědecké využití textů, které byly dosud hůře dostupné. Publikace se věnuje ekonomické a sociální struktuře městského obyvatelstva, domovní držbě, meziměstským vztahům, migraci, národnostní situaci a konfesijním poměrům, městské (samo) správě a urbánním elitám. Kniha obsahuje také úvodní zamyšlení Jiřího Peška, který shrnuje význam autorčiných výzkumů. Pešek zdůrazňuje, že Fejtová vychází z důkladného archivního studia a systematicky zohledňuje širší kontext na základě relevantní literatury. Výsledky její práce nabízejí široký komparativní potenciál pro podobné výzkumy v jiných městech a poskytují metodickou oporu a inspiraci pro další badatele.
