Sylvie Germain Knihy

Germainová knihu napsala pro francouzské čtenáře, jimž musela zkratkovitě přiblížit české reálie. I Reynek se v jejím pojetí mění v jakýsi zjednodušený znak, v "poutníka", který spolu se svou francouzskou manželkou Suzanne Renaudovou překračuje zemské, literární i jazykové hranice mezi Čechami a Francií, a posléze v "dobrého pastevce" tiše vzdorujícího zlobě dějin. Portrét básnířky Renaudové je vykreslen s daleko hlubším lidským pochopením, jak by v něm autorka spatřovala dílčí předobraz vlastního osudu. Vrcholem knížky je fenomenologie dvorku, zahrady, kuchyně a jilmu, která v bachelardovském duchu zdařile naplňuje výše zmíněné předsevzetí vylíčit příbytek jako zrcadlo přebývajícího.

V románu Tobiáš z blat, volně inspirovaném biblickou knihou Tobiáš, sleduje autorka osud ženy, která jako mladá dívka odešla z chudého Polska a poté, co ji Amerika nepřijala, se usadila ve Francii, ve Vendée, v krajině močálů. Židovka Debora, to je celé století se všemi neštěstími, předčasnými úmrtími, válkami a holokaustem. Se svou přívětivou umíněností, s níž zůstává po boku živých, aniž by zapomněla na mrtvé, se Debora stává životní osou, kolem níž se odvíjejí osudy ostatních postav vyprávění, především Tobiáše. Román začíná ve chvíli, kdy pětiletý Tobiáš v prudkém dešti bezhlavě šlape na tříkolce. V bezradném zoufalství ho otec poslal k čertu a on tam má namířeno. Od minulosti k přítomnosti pozvedá Sylvie Germainová tíhu, která doléhá na život každého člověka, a na pomoc si přivolává anděly.

Baladický příběh odehrávající se v drsně romantickém prostředí od světa odříznuté vesnice v lesích, kde žijí mimořádné postavy nadané archetypickou krásou, silou a ošklivostí a hnané odvěkými vášněmi až k vraždám.

Charlesi-Victorovi jednoho dne tragicky zemře bratr, ale zároveň se cítí i zrazen svými rodiči a jeho další životní osudy jsou vlastně jakousi mstou za tuto dávnou křivdu. Po osamělém a ponurém dětství na venkově se ocitne v květnové Paříži roku 1968, spáchá krutý zločin a vrací se do rodného kraje, kde po složitých peripetiích získá i jakési vykoupení za svůj hřích.

Čtenář je nesen proudem vyprávění, nikoli příběhem samotným. Přesněji řečeno vyprávění se stává příběhem a příběh je obsažen ve způsobu, jímž je vyprávěn. Pokus přiblížit se nejhlubším, traumatizujícím rovinám vědomí a tichu, z něhož vše teprve vyrůstá. S. Germainová je posedlá archetypálními reakcemi, nevyčerpatelným bludištěm vztahů, jimiž jsou její postavy svázány.

"Sylvie Germain's The Medusa Child beautifully translated from the French by Liz Nash, tells a heartbreaking and violent story about sin and redemption in fantastical language; a myth from la France profonde." Books of the Year in The Independent on Sunday 'Germain's language is redolent with decay, rich with religious torment and ecstasy, and filled with the decadence so loved by this publisher.' Time Out 'The Medusa Child is her most accessible novel, and my favourite. A coherent pattern of metaphor depicts an enchanted country childhood. Lucie explores the marshes around her home and studies the stars. But when she is given a room of her own, an ogre starts to pay her nocturnal visits. Helpless and alone, Lucie decides to fight back by turning herself into a monster. This is a superb and compassionate study of damage and resistance.' Michele Roberts in Mslexia

Theodore Lebon's life is shattered when he receives his wife's headless body after a tragic riding accident. Sylvie Germain immerses readers in a surreal realm where reality blurs, allowing the unexpected, absurd, and miraculous to coexist. Her richly imaginative storytelling invites exploration of themes such as loss and the uncanny, revealing a world where certainties fade and the grotesque becomes part of the human experience.

Set against the backdrop of post-communist Prague, the story follows Ludvik, a man returning to a homeland marked by spiritual emptiness after years of exile. His return is driven by personal despair following a rejection from a woman, leading him to seek solace in a place that offers little comfort. Amidst the bleakness, the narrative explores themes of heartbreak and the possibility of redemption through unexpected moments of grace. Sylvie Germain's evocative writing guides readers through this journey of despair and potential enlightenment.

"An intricate, finely crafted and polished tale, The Weeping Woman brings magic-realism to the dimly lit streets of Prague. Through the squares and alleys a woman walks, the embodiment of human pity, sorrow, death. Everyone she passes is touched by her, and Germain skilfully creates an intense mood and feel in her attempt to produce a spiritual map of Prague."The ObserverThe figure of this bereft woman develops into a memorable symbol: her sudden appearances - on a bridge, in a square, in a room - haunt the book like history, moved to tears."Robert Winder in The Independent"a haunting classic" Madeleine Kingsley in She Magazine