Karel Kaplan Knihy

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

První historická stať pojednává o ekonomických a strategicko-politických aspektech těžby uranové rudy, druhá o životě vězňů v táborech nucené práce.

Monografie věnovaná poválečným dějinám Československa a vzniku totalitního komunistického režimu.

Sborník desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři. Portréty komunistických prominentů. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Antonína Málka navrhla Barbora Munzarová.

Československá reforma 1968 patřila k důležitým událostem poválečné Evropy. Byla dovršením procesů, které v naší společnosti probíhaly v šedesátých letech. Autor se pokouší popsat kořeny, z nichž reforma vyrůstala. Opírá se o většinou dosud neznámé nebo nezveřejněné dokumenty z československých archivů. První díl publikace se věnuje vztahu Československa k rozporům v sovětském bloku a vývoji československého hospodářství v letech 1957-1967.

Tato publikace navazuje na první díl Kořenů československé reformy 1968 a zabývá se strukturami československé společnosti a komunistické moci v letech 1957-1967.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní. Výklad je hojně doplněn dobovými dokumenty institucionální i osobní povahy, nechybí zprávy informátorů, dopisy a záznamy z rozhovorů klíčových figur politického života, přičemž k těmto materiálům autor nabízí podrobnější komentáře a hodnotí, jakou roli jednotliví aktéři, ať už z řad demokratických stran, či z KSČ, sehráli při nastolení komunistického režimu v Československé republice. Některé dokumenty jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé.

Kniha, která je doplněna obsáhlými poznámkami, CD-ROMem a souborem dokumentů, je příspěvkem ke studiu mocensko-politického sytému v Československu v letech 1948–1960 a jejím cílem je zaznamenat hlavní úseky činnosti Národní fronty a proměny, jimiž ve sledovaném období procházela: zpracovává tak téma, které bylo s výjimkou ideologicky poplatné práce Jaroslava Mlýnského z roku 1978 historiky spíše opomíjeno. Národní fronta ve své padesátileté historii prošla třemi zásadními změnami. Do politiky vstoupila jako mocensky významný faktor a nakonec skončila v postavení bezmocné instituce. Autor tuto cestu sleduje ve třech kapitolách: od formování Národní fronty jako koaličního seskupení politických stran přes vznik akčních výborů v únoru 1948 a jejich působení v politických čistkách na všech úrovních společenského a politického života (včetně tělovýchovy a církví) v letech 1948–1949 až po postupný přechod Národní fronty do role převodové páky komunistické strany v 50. a 60. letech. V poslední, čtvrté kapitole se autor věnuje zvláštní funkci ústředí Národní fronty, které z její rozpočtové kapitoly přidělovalo finanční prostředky všem společenským organizacím a nekomunistickým stranám (vyjma odbory a svaz mládeže) a kontrolovalo jejich využívání.

Kniha historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na éru v pořadí třetího komunistického prezidenta ČSSR, Antonína Novotného. Jeho jméno je v historickém povědomí spojováno především s obdobím šedesátých let, kdy docházelo k jistému uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu. Autor však připomíná, že Novotný jakožto člen ,,staré gardy" komunistických politiků zastával vysoké funkce již v předešlé dekádě a nesl tak přímou odpovědnost za zločiny 50. let. V souvislosti s prezidentem Novotným se také často hovoří o jeho lidovosti, neeufemisticky řečeno jednoduchosti. Jak se mohl člověk s těmito dispozicemi dokázal tak dlouho udržet v nejvyšších stranických a státních funkcích? Autor pomocí dosud nezveřejněných archivních materiálů předkládá obraz zkostnatělého aparátčíka, beznadějně uvízlého v příručce zjednodušeného marxismu pro rychlovýrobu politických pracovníků. Muže s vizáží i jazykem okresního tajemníka, který však - v rámci možností představitele sovětského satelitu - řídil celé komunistické Československo. Kniha Karla Kaplana je kvalitním studijním materiálem pro každého, kdo se chce dozvědět více o naší, ne až tolik dávné historii.

V knize Druhý proces se renomovaný historik Karel Kaplan vrací k jednomu ze svých celoživotních témat a zároveň k snad nejsledovanějšímu politickému procesu v novodobých českých dějinách - soudu s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tématem práce, založené na rozsáhlém archivním výzkumu a na bohaté osobní zkušenosti autora, který měl v 60. letech coby konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a také člen rehabilitačních komisí přístup k tajným dokumentům, však tentokrát nejsou samotné kritické události vykonstruovaného procesu, ale jeho další osudy. Počínaje amnestií a prvním rehabilitačním řízením v roce 1963 se odvíjí vyčerpávající dokument o peripetiích hlavního i následných procesů, jejichž aktéry se staly desítky odsouzených, svědků, členů komisí a příslušníků STB. Výpovědi těchto osob tvoří jednu ze dvou částí knihy, doplňují je další přílohy (statistiky a dobové dokumenty). Těžiště knihy spočívá v událostech druhé poloviny šedesátých let a první poloviny let sedmdesátých, přináší však také bilanci z perspektivy dneška, kdy se opět ukazuje vysoká aktuálnost klíčové tragédie naší poválečné historie.