Agatha Christie byla britská spisovatelka a jedna z nejčtenějších autorek detektivního žánru. Proslavila se knihami jako Vražda v Orient expresu nebo Deset malých černoušků. Její příběhy staví na logice, promyšlené zápletce a nečekaném rozuzlení. Styl má přehledný, čtivý a důraz klade na psychologii postav i drobné detaily, které rozhodují o všem.
Trojice brilantních klenotů kriminální prózy z pera Agathy Christie s Herculem Poirotem v hlavní roli sestává tentokrát z nejdiskutovanější detektivky všech dob a jejího kontroverzního pachatele (Vražda Rogera Ackroyda, 1926), z retrospektivního vyšetřování šestnáct let staré vraždy (Pět malých prasátek, 1943) a z případu zdánlivě přirozeného úmrtí, které Poirot odhalí jako rafinovaný – a později několikanásobný – zločin (Po pohřbu, 1953).
Tři detektivní případy detektiva Hercule Poirota: Vraždy podle abecedy (originál r. 1936), Vražda v Orient-Expresu (originál r. 1934), Smrt staré posluhovačky (originál r. 1951). Ústřední postava všech tří románů, samolibý, koketní a poživačný detektiv belgického původu Hercule Poirotvolí psychologické metody, aby usvědčil pachatele. Hmotné doklady, např. otisky a skutečnosti na pohled samozřejmé, nemají tu usvědčující hodnotu jako v ostatních detektivních žánrech, ba svádějí často policii na scestí. Výbor uspořádali Josef Škvorecký a Milan Stuchlík, který také napsal doslov O detektivním románu vůbec a detektivkách A. Christieové zvláště.
Důmyslné spojení zdánlivě nevinné slovní hříčky s vražednou zápletkou, dovedené k nepřekonatelnému vrcholu: detektivka Agathy Christie z roku 1939, vydávaná v češtině dosud pod titulem Deset malých černoušků, vychází v novém překladu a s novým názvem. Do moderního sídla na osamělém ostrově se sjíždí několik hostů. U večeře se dozvídají děsivou pravdu o tom, proč sem byli pozváni: desítka přítomných včetně sluhy a kuchařky zde má stanout před tváří spravedlnosti. A ta s nimi účtuje – den co den ubude na stole v jídelně figurka a s ní vyhasne život některého obviněného. Nikdo jiný na ostrově není. Vraždí tedy jeden z nich…
Na sídlo vybudované na ostrově v kdesi v devonském hrabství je pozváno deset lidí, kteří spolu na první pohled nemají naprosto nic společného. Snad kromě toho, kdo je pozval. Hostitel se však zatím neobjevil. Místo toho se při večeři ozve zvláštní hlas z gramofonu, který každého z hostů obviní ze zločinu. Nedlouho poté je první z hostů nalezen mrtev. Napětí začne sílit, neboť začíná být jasné, že vrah je zřejmě na ostrově a chystá se znovu udeřit - přesně podle dětské říkanky...
Svazek obsahuje dvě z nejpopulárnějších prací slavné detektivní autorky: Vraždu Rogera Ackroyda a Pět malých prasátek. První detektivní román, který autorku proslavil, se odehrává v typickém anglickém maloměstě a pan Poirot vyšetřuje vraždu venkovského statkáře. Překvapivé vyústění této detektivky porušuje zavedené zvyklosti platné pro autory při řešení detektivní zápletky. Obecně známý druhý román se zabývá retrospektivním vyšetřováním vraždy proslulého malíře.
Ne všichni milovníci Agathy Christie vědí, že slavná autorka napsala vedle ohromujícího množství detektivních románů a povídek též patnáct divadelních her – tento soubor přináší hned trojici z nich. Legendární londýnské představení Pasti na myši zaznamenalo od svého prvního uvedení před šedesáti lety už více než dvacet tisíc repríz a dodnes baví další a další diváky. Svědkyni obžaloby (1953), adaptaci stejnojmenné povídky ze sbírky Smrtonoš, označují kritici za nejlepší autorčin divadelní počin, navíc rozuzlení knižního a jevištního příběhu jsou naprosto odlišná. A Pavučina (1954), komediálně laděný kus se záhadnou vraždou, napsaný a šitý na míru pro oblíbenou britskou herečku Margaret Lockwoodovou, vychází v českém překladu poprvé. Ctitelé napínavých příběhů z pera královny zločinu si perly její dramatické tvorby rozhodně vychutnají!
Vrah řádící mezi archeology, v zubařské ordinaci či u nevidomé dámy – trojice případů opět prověří malé šedé buňky slavného belgického detektiva Hercula Poirota. Ve Vraždě v Mezopotámii (1936) se octne na odlehlém nalezišti, kde zabitím manželky vedoucího výpravy vyvrcholí nevysvětlitelná nervózní atmosféra. Nástrahy zubařského křesla (1940) před něj postaví případ zmizelé dámy a tajného agenta a nachystají mu lstivou léčku. A hodin se v Hodinách (1963) najde v místnosti společně s mrtvolou neznámého muže nepočítaně – ačkoli majitelka domu tvrdí, že vlastní jen jedny jediné, vysoké stojací pendlovky...
Kolekci tří příběhů z pera Agathy Christie spojuje legendární postava jednoho z celosvětově nejoblíbenějších vyšetřovatelů zločinů – není jím nikdo jiný než výstřední Belgičan Hercule Poirot, proslulý svým vzezřením, chováním, ale především malými šedými buňkami, které vyřeší i ten nejzapeklitější případ. Ať už je to náhlé úmrtí bohaté paní Ingelthorpové v Záhadě na zámku Styles z roku 1921 (spisovatelčině debutu, v němž se Poirot na poli detektivních románů představil úplně poprvé), vražda záhadného pana Shaitany spáchaná během partie bridže v Kartách na stole z roku 1936 nebo do třetice násilná smrt nevinné dívky ve Hře na vraždu z roku 1956 – Poirot se svým typickým šarmem a pečlivostí vždy dospěje k odhalení pravého, byť seberafinovanějšího viníka.
Výbor tří detektivních románů se slečnou Marplovou: Není kouře bez ohýnku, Mrtvá v knihovně a Kapsa plná žita. První vydání.
Druhý soubor trojice divadelních her z pera Agathy Christie zahrnuje tentokrát nejstarší původní autorčin kus, první spisovatelčinu adaptaci vlastní detektivky a jedno velice překvapivě přepracované krimidrama. Černá káva z roku 1930 sleduje případ krádeže a vraždy točící se kolem chemického vzorce ničivé výbušniny, který se – pochopitelně úspěšně – pokouší rozluštit Hercule Poirot. Hra A pak už tam nezbyl ani jeden (1941) vznikla adaptací stejnojmenného románu, známého ovšem rozhodně více pod názvem Deset malých černoušků – drama zdánlivě náhodně vybraných osob zanechaných na opuštěném ostrově napospas rafinovanému vrahovi je stejně mrazivé jako jeho knižní předloha. A v Posledním víkendu z roku 1951 se Christie rozhodla, že zločin spáchaný na poklidném venkovském sídle Hollow, může být – na rozdíl od prozaické předlohy – objasněn i bez přítomnosti nejslavnějšího belgického detektiva všech dob.
