Alan Beguivin Knihy

Inspirativní slovní přestřelka dvou předních francouzských intelektuálů. Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou společnost i oba myslitele v tragikomickém světle. Začalo to jako neveřejná korespondence dvou zarytých protivníků. Na jedné straně Bernard Henri Lévy, autor dnes už klasické knihy Barbarství s lidskou tváří, kterého média odmítají jako bohatého, arogantního a propagací vlastní osoby posedlého samozvaného dobroděje. Na druhé Michel Houellebecq, autor bestselleru Elementární částice, často vysmívaný jakožto sexem posedlý misogyn a údajný rasista. Tito dva kontroverzní spisovatelé si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. Výsledkem je tragikomický portrét společnosti i obou myslitelů a jiskřivá intelektuální výměna mezi dvěma mistry pera, která se brzy po vydání stala mezinárodním bestsellerem.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní "wittgensteinovskou" metodou, jíž jednotlivá témata zkoumá z různých stran. Vybízejí k meditaci. Ve své intimnosti naznačují specifický vývoj, kterým tato autorka židovského původu prošla (od mládí v buržoazním prostředí po práci v továrně a na statku, od marxismu přes příklon k anarchismu až po výrazný obrat ke křesťanství, ale i k hinduismu a dalším věroukám). Její zásadně nedogmatická, otevřená mysl v tomto díle osciluje kolem zásadní otázky spásy: jak uniknout tomu, co nás táhne dolů?

Bergson v této své práci rozpracoval originální koncepci vnímání. Vychází z rozlišení vnímání jakožto sounáležení člověka s hmotou a pamětí, díky níž se vnímání stává rozpoznáváním a přestává být pouze působením jedné části hmoty na jinou. Na základě rozlišení vnímání a paměti Bergson buduje svou verzi dualismu, v níž odlišnost těla a ducha není odlišností prostorovou, nýbrž časovou. Kniha měla nezanedbatelný vliv na celou řadu dalších francouzských filosofů (Merleau-Ponty, Hyppolite, Deleuze aj.) Přeložil A. Beguivin. 2019 dotisk vydání z roku 2003.

V knize není jediná sexuální scéna. Autor se evidentně rozhodl znovu šokovat, ale tím nejméně očekávaným způsobem: je „vyklidněný“ a úspěšně se snaží o poctu realistům devatenáctého století. Houellebecq vypráví příběh malíře a fotografa Jeda Martina. Jeho matka spáchala sebevraždu, s otcem se vídá jen sporadicky. Kariéru umělce začal na akademii Beaux-Arts fotografováním neživých objektů, když ale zjistil, jak fascinující záležitostí je mapa, a začal se zabývat zejména relací mapy a zobrazeného území. Objevil zcela originální tvůrčí postup spočívající ve fotografování michelinovských map z různých úhlů – vzniklé umělecké fotky při náležitém zvětšení a patřičné instalaci dostávají rozměr neobyčejného uměleckého díla…

Francouzský bestseller z roku 1998, který vynesl autorovi celosvětový ohlas. Uprostřed tápající a nevýrazné literatury zapůsobil jako časovaná bomba. Houellebecq v něm rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004). Na pozadí příběhu dvou nevlastních bratrů, přísně deterministického vědce na jedné straně a sexuálního štvance na straně druhé, neúprosně tepe degeneraci mravů v Západní Evropě, kde „pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely“. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli. Pokus o „totální“ román konce století.

Krátce před francouzskými prezidentskými volbami v roce 2027 se na síti objeví video, které jako by ukazovalo popravu možného kandidáta Bruna Jugeho. Paul Raison vystudoval elitní univerzitu a pracuje jako vysoký úředník na ministerstvu hospodářství. Jako Jugův zaměstnanec a důvěrník má za úkol vypátrat tvůrce videa. V průběhu jeho vyšetřování dojde k sérii záhadných teroristických útoků, mezi nimiž nelze najít žádnou souvislost. Nejen práce, ale i soukromý život Paula Raisona je všechno, jen ne snadný. S manželkou Prudence stále žijí spolu, ale už spolu nic nesdílejí. Dokonce i přihrádky v lednici jsou oddělené. Zatímco Juge bojuje o svou kandidaturu, Paul je schopen poskytnout klíčové indicie k vyřešení útoků. Nakonec však Juge prohrává s populárním bývalým televizním moderátorem a výsledky Paulova výzkumu jsou pro politiku země neméně zničující. Když je Paul propuštěn ze zaměstnání, sblíží se se svou ženou a oba k sobě opět najdou cestu. Nečekané, i když křehké štěstí...

Protagonistou této knihy o hledání štěstí a lásky v citově vyprahlém současném světě je opět autorův generační druh, zde už čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, avšak o to kousavější soudy o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén i ve velmi kritických připomínkách na adresu různých náboženství.

Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem.

Kultovní francouzský román z roku 1994, který Francouze rozdělil na Houellebecqovy bezvýhradné příznivce a zuřivé odpůrce. Hlavní hrdina, třicetiletý střední kádr, odborník na informatiku, se suchou ironií líčí v první osobě svůj banální život bez ambic, bez přátel a bez lásky. Zatímco kolem něho kolegové bojují o zvýšení platu a snaží se urvat co nejvíc rozkoší, protagonista upadá do depresí. Jeho „citová výchova“ směřuje k otupělosti a znechucení, kde jistě ví jen jediné: že existuje cesta, kterou je třeba urazit.... celý text

Je lepší být nešťastným chytrákem, nebo šťastným hlupákem? Pětadvacetiletý hrdina Antoine usoudí, že IQ je v životě spíš na obtíž, a rozhodne se metodicky naučit hlouposti. Ovšem IQ houpacího koně se nezískává snadno... Při nácviku alkoholismu upadne Antoine do kómatu po první skleničce, sebevražda se mu ani po pečlivé přípravě včetně teoretických kurzů také nevydaří. Bude jeho řešení inspirativní i pro čtenáře? Vtipná knížka s vianovským černým humorem i citlivostí si ve Francii vysloužila označení „Coelho naruby“.... celý text