Puškin ve svém slavném veršovaném románu popisuje ruskou společnost 1. poloviny 19. století ve městě i na venkově. s lehkostí a ironickým nadhledem líčí všednodenní náplň znuděného petrohradského dandyho Oněgina a jeho nešťastný milostný příběh s naivní a snivou Táňou. Román se stal nesmrtelnou klasikou světové literatury.
Veronika Tushnova - stikhi .A znayesh', vse yeshche budet! .Yuzhnyy veter yeshche poduyet, .i vesnu yeshche nakolduyet, .i pamyat' perelistayet, .i vstretit'sya nas zastavit, .i yeshche menya na rassvete .guby tvoi razbudyat. .Ponimayesh', vse yeshche budet! .V sto kontsov ubegayut rel'sy, .samolety ukhodyat v reysy, .korabli snimayutsya s yakorya... .Yesli b pomnili eto lyudi, .chashche dumali by o chude, .rezhe by lyudi plakali. .Schast'ye - chto ono? Ta zhe ptitsa: .upustish' - i ne poymayesh'. .A v kletke yemu tomit'sya .tozhe ved' ne godit'sya, .trudno s nim, ponimayesh'? .YA yego ne zapru bezzhalostno, .kryl'yev ne iskalechu. .Uletayesh'? .Leti, pozhaluysta... .Znayesh', kak otprazdnuyem .Vstrechu! . . . . . .