André Wurmser Knihy

IV. část románového cyklu o zrození nového člověka je věnována době konce 1. světové války a následujícím dusným a chaotickým letům. Obchodní cestující za buržoasně kapitalistického řádu žijí jako mladí lidé oněch dob: trpí rozporem mezi skutečnou činností a sněním, které vhání mládež do poesie úniku a dekadence. Jediný z nich provede čin: zastřelí průmyslníka-kapitalistu a tímto individuálním násilnickým skutkem natropí jen více zla a nic nevyřeší; mladí ještě stále tápou, zatím co ze slov komunisty Marcela Cachina se však už ozývá nový svět.

Francouzský spisovatel a novinář napsal detektivní román, v němž postavy jednají zcela logicky, což umožňuje spoluúčast čtenáře při řešení. Současně však ironizuje osvědčené mechanismy tohoto žánru – postavu vševědoucího detektiva, důmyslnost zápletky, bezmocnost policejního aparátu. Jemný humor a napětí charakterizují knížku, která je v zahraničí velmi populární.

Závěrečný sedmý svazek rozsáhlého cyklu významného francouzského spisovatele "Člověk přichází na svět".zachycuje osudy Juliana Dubroca, obchodníka a spisovatele, v ovzduší událostí 6., 9. a 12. února 1934 ve Francii. Tehdy došlo pod vlivem německého fašismu k pokusu o reakční puč. Julián,který až dosud znal veřejný život jenom "z doslechu", porozumí s pomocí svého přítele úsilí pokrokového hnutí a nachází smysl životního úsilí, který mu byl od dětství i ve vlastní rodině zastírán zdánlivou pohodou.

V šestém, předposledním díle cyklu "zrození člověka" dává autor svému hrdinovi, mladému Jeanu Dubrocovi, postavě do značné míry autobiografické, procházet posledními fázemi procesu politického uvědomování a ideového růstu. Dubroc, jejž opravdový a hluboký zájem o literaturu přivedl ksprávnému pochopení světa a jeho událostí i vzajemných vztahů mezi lidmi, nachází za přispění svého přítele, komunisty Rogera Mayergutta, východisko z bezútěšného měšťáckého světa, když se cele přimkne k hnutí lidové fronty pracujících, jež vzniklo ve Francii v únoru r. 1934 jako odpověď na fašistický pokus o puč. Román je psán formou intimního deníku hrdinova, politicky komentovaného Dubrocovým přítelem Rogerem Mayerguttem.

V 5. díle cyklu "Zrození člověka" sleduje A.W. skupinu svých hrdinů mladých básníků - v letech 1923-1925. Mladý Julius Dubroc (= autor) v těchto dvou letech začíná žít klidnějším životem v Paříži. Literární práce se mu příliš nedaří a ve zmatku obchodních problémů firmy Kajman, jejímž společníkem se stal, ji zanedbává. Teprve sblížení s Aurelií jej vrátí této dřívější zálibě a láska k ní mu dodá odpovědnějšího, opravdovějšího vztahu k literární tvorbě a k celému životu. Wurmser rozebírá a ironisuje prázdnotu jak měšťáckého, tak bohémského života a samoúčelnost touhy po "čistém umění". Zachycuje Leninovu smrt a reakci francouzských komunistů na ni, postavu Maurice Thoreze, volby do poslanecké sněmovny, porážku pravicových stran a obecní volby na jaře r. 1925. Likvidací firmy Kajman a tím i uzavřením období Julianovy obchodní činnosti historie tohoto dílu končí

Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije - dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.