Marie-Claire Pasquier Knihy

Situé dans les environs de Newark, à l'époque où éclate une terrible épidémie de polio, Némésis décrit avec précision le jeu des circonstances sur nos vies. Pendant l'été 1944, Bucky Cantor, un jeune homme de vingt-trois ans, vigoureux, doté d'un grand sens du devoir, anime et dirige un terrain de jeu. Lanceur de javelot, haltérophile, il a honte de ne pas avoir pris part à la guerre aux côtés de ses contemporains en raison de sa mauvaise vue. Tandis que la maladie provoque des ravages parmi les enfants qui jouent sur le terrain, Roth nous fait sentir chaque parcelle d'émotion que peut susciter une telle calamité : peur, panique, colère, perplexité, souffrance et peine. Des rues de Newark au camp de vacances rudimentaire, haut dans les Poconos, Némésis dépeint avec tendresse le sort réservé aux enfants, le glissement de Cantor dans la tragédie personnelle et les effets terribles que produit une épidémie de polio sur la vie d'une communauté de Newark, étroitement organisée autour de la famille.

Ci sono rari libri che sembrano fatti di niente e alla fine dei quali ci si trova a navigare nel tutto e precisamente su un fiume. «Alla fine tutte le cose si fondono in una sola, e un fiume la attraversa»: così leggiamo nelle ultime righe di questo romanzo, e in quel momento la frase ci pare chiara. Ma come ci si arriva? Ascoltando la storia di due fratelli del Montana appassionati di pesca a mosca in luoghi magnifici e deserti. Nulla di più semplice, eppure, i due fratelli crescono con l’idea che nulla nella vita sia tanto arduo e misterioso: «Nella nostra famiglia non c’era una chiara linea di demarcazione tra religione e pesca a mosca». Scopriamo come la pesca a mosca attiri complicazioni, che coinvolgono birra, cazzotti, sfide virili, zie presbiteriane, una pellerossa dai capelli lucenti, e un vecchio predicatore che legge il Vangelo in greco lungo il fiume. Mentre la tensione si sviluppa nel rapporto fra i due fratelli, che si amano e non si capiscono, si arriva a un finale lacerante, rivelando come siano «proprio le persone con cui viviamo, che amiamo e che dovremmo conoscere meglio, a eluderci». Per raccontare queste storie occorreva un tono asciutto e laconico, evocando un film di John Ford o una lirica di Robert Frost. Così, da una materia lieve e tragica, è nato un «fosco idillio americano». Il romanzo è apparso per la prima volta nel 1976.

V „dusivém parnu rovníkového Newarku“ řádí děsivá epidemie, která ohrožuje místní děti zmrzačením, ochrnutím, doživotním postižením i smrtí. To je překvapivý námět Rothova nového bolestného románu: epidemie dětské obrny zuřící v létě 1944 ve stínu světové války a její následky na pospolitou, na rodinu orientovanou komunitu Newarku a její děti. Hlavním protagonistou je energický a svědomitý třiadvacetiletý správce školního hřiště Bucky Cantor, oštěpař a vzpěrač, muž oddaný svým svěřencům a zklamaný sám sebou, protože jej chabý zrak vyloučil z možnosti bojovat po boku svých vrstevníků ve válce. Kniha se soustředí na dilema, které mladíka čeká, když začne obrna sužovat jeho hřiště – a na každodenní příděl tragických událostí, s nimiž se musí vypořádat. Autor klade palčivou otázku, jež proniká všemi jeho posledními romány: Jaká rozhodnutí dokážou člověku od základů změnit život? Jak bezmocný je jeden každý z nás tváří v tvář tlaku okolností?

V románu z roku 2007 se autor vrací ke svému nejautobiografičtějšímu dvojníkovi, význačnému spisovateli Nathanu Zuckermanovi, kterého český čtenář zná například z Lidské skvrny (česky 2005). V nejnovějším díle Zuckerman opouští lesní samotu v horách, aby se v New Yorku podrobil lékařskému zákroku. Během pobytu ve městě se setká s Billym a Jamie. Mladí manželé jsou oba spisovatelé a Zuckerman se téměř okamžitě do půvabné Jamie zamiluje. Jednasedmdesátiletý všemi uctívaný autor je však už deset let impotentní a inkontinentní a tento pozoruhodný vztah rafinovaně převádí do imaginárních monologů. V další dějové linii se objevují různí „duchové“ z minulosti – spisovatel Lonoff a Amy Belletteová (český čtenář se s oběma mohl setkat v Rothově románu Elév). Roth svým nejnovějším dílem opět dokazuje, že patří k předním světovým spisovatelům a že ho tvůrčí síly rozhodně neopouštějí.

Ústřední postavou Rothova románu je pětašedesátiletý Simon Axler, obdivovaný herec předních divadelních scén, který v životě ztvárnil snad všechny nejvýznamnější divadelní role. A nyní zcela náhle a bez příčiny ztratí schopnost hrát. Po několika katastrofálních představeních se psychicky zhroutí. Manželka od něj odejde a rozvede se s ním. Axler následně potká ženu o dvacet let mladší a do jeho života se nečekaně vrátí štěstí. Ovšem Pegeen se donedávna milovala pouze se ženami. Lze její současnou proměnu skutečně považovat za věrohodnou?

D'Oscar Wilde on retient surtout l'esprit fulgurant, les provocations, certains paradoxes, un roman (Le Portrait de Dorian Gray), quelques pièces de théâtre, enfin (surtout ?), sa condamnation aux travaux forcés pour pratiques homosexuelles. Wilde a longtemps pâti de son extraordinaire souci de créer sa propre légende, d'être non pas un créateur de fictions, mais une fiction vivante, et aussi du caractère spectaculaire de sa chute : passé de l'astre au désastre, l'élégant causeur dont les comédies triomphaient sur les scènes de Londres devenait brutalement un faussaire démasqué et un imposteur. Pour avoir voulu faire semblant d'être un homme honnête, il se trouva implicitement accusé d'avoir fait semblant d'être un écrivain. Le public d'aujourd'hui, soumis à un discours moins ou autrement normatif, voit plutôt en lui une victime de l'hypocrisie victorienne. Et l'écrivain de devenir une cause à défendre. Proposant des traductions nouvelles, regroupant la poésie, les contes et histoires, Dorian Gray, De profundis, les essais critiques (méconnus) et le théâtre, ce volume permet enfin à l'Œuvre de se dégager en tant que telle, dans sa cohérence comme dans ses contradictions, au-delà de ce qu'on a longtemps perçu comme un brillant recueil d'épigrammes.