Václav Kajdoš Pořadí knih

Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera.

Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926-1930, z autorova nejproduktivnějšího období. Příběh Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na pokračování.

Publikace pojednává o tradiční čínské medicíně a jejím způsobu léčení akupunkturou a akupresurou. Autor publikace byl průkopníkem čínské akupunktury u nás a jako jeden z prvních ji také v praxi vyzkoušel. Kniha seznamuje s dějinami a tradicí čínské medicíny a popisuje její možnosti použití v našich podmínkách, seznamuje i s tepovou diagnostikou a možnostmi moderní akupunktury, jako je elektroakupunktura a magnetopunktura.

Hluboce lidský příběh románu Město nám v průběhu staletí a tisíciletí odkrývá v osudech rodiny Websterů nejen budoucnost člověka, ale i jeho souputníků a následníků, jimiž se jako dědicové lidského odkazu stanou psi a roboti. V osmi původně samostatně vydaných kapitolách, následně opatřených Epilogem, se seznamujeme s úžasnými proměnami lidské společnosti až k jejímu vesmírnému exodu, po kterém lidmi opuštěnou planetu přebírají jejich kdysi nejlepší přátelé. Dnes už klasická, stále čtivá a především myšlenkově bohatá kniha patří k zlatému fondu vědeckofantastického žánru a vytrvale se objevuje na předních místech v anketách o nejlepší science fiction román všech dob. Je také nejznámějším a nejčastěji připomínaným dílem amerického Velmistra žánru, jenž je našim čtenářům blízký nejen díky svému českému původu, ale také díky vrozenému humanismu, jenž překračuje lidmi uměle vytvořené hranice.

Dobrodružná epopej o kolonizaci západní Afriky v 6. stol. př. n. l. Loď Oko Ešmúnovo pluje z fénického Sóru a míří do Kartága. Dozorci bičují veslaře, vítr nadouvá plachty, ale loď svého cíle nikdy nedosáhne. Otroci u vesel se vzbouřili a po dlouhé plavbe, která stála mnoho životů,se dostali do zapomenuté kartaginské osady na západním pobřeží Afriky, kde chtějí vytvořit spravedlivou společnost svobodných lidí.

Kniha obsahuje kompletní sbírku povídek Llano v plamenech (1953) a proslulý román Pedro Páramo (1955). Llano v plamenech představuje vesměs příběhy drsných, pudově jednajících lidí; účinnou roli v nich hraje i sugestivně zachycené mexické prostředí. Stručná interpretace románu Pedro Páramo, který rovněž obsahuje mnohé autobiografické rysy, je dosti obtížná a při jeho symbolické bohatosti je zapotřebí pojmout ji spíše heslovitě. Na první pohled je román souborem několika epizod ze života krutého mexického latifundisty s divokou minulostí, jež získal své jmění a moc nečestným způsobem, což nakonec způsobilo jeho tragicky neodvratný konec; příběh ovšem nepřináší na tematicky již hodně vyčerpaném poli střetu všemocného lokálního diktátora a vykořisťované vesnické populace v podstatě nic nového, a bylo by pošetilé domnívat se, že spisovatel Rulfova talentu by se spokojil s napsáním „pouhého“ realistického románu (který by navíc bez další interpretace často nepůsobil příliš věrohodně). Pokud ovšem chceme najít určitou symboliku i v této skořápce, můžeme konstatovat, že Rulfo uvažuje a rozjímá nad politickou a sociální problematikou pohnutých období mexických dějin a jejím dopadem na populaci, zejména co se týče mexické revoluce, korupce v porevoluční církvi a zneužívání moci ze strany tehdejších mexických politických představitelů.

Autor sám nazývá knihu sbírkou kriminálních případů, avšak ty jsou prezentovány z hlediska příspěvku přírodních věd k jejich vyřešení. Proto jsou populárním způsobem vysvětleny postupy, jimiž soudní lékaři zjišťují totožnostlidí a odhalují, zda se jedná o vraždu, sebevraždu nebo nehodu. Rekonstruovaný děj je podáván reportážně beletristickou formou. Publikace v sobě spojuje napětí z pátrání i poučení o jedné praktické aplikaci vědní disciplíny.

Populárně vědecká knížka o starých léčebných metodách, zejména o čínské akupunktuře, je první v české literatuře. Autor probírá tisíciletou minulost čínského lékařství, seznamuje s teoretickými základy a se způsoby vyšetřování tradiční čínské medicíny. Vysvětluje zásadystaré a moderní akupunktury a konfrontuje určité pojmy a představy čínské akupunktury s poznatky moderní lékařské vědy. V poslední kapitole se zmiňuje o některých tradičních metodách doplňujících akupunkturu (požehování, čínská dechová a léčebná gymnastika, masáže).

Obsahuje: R. Heinlein – Dvojník, M. Suchdolský – Rusové na Marsu Únos na Mars popisuje politický zápas o zrovnoprávnění Marťanů s lidmi. Česky vyšel tento román pod názvem Dvojník (autor R. Heinlein) v knížce Únos na Mars. Vědeckofantastický román Rusové na Marsu vyšel po jazykové úpravě znovu v roce 1970, byť nikoliv samostatně, nýbrž v jednom svazku s prací amerického autora Roberta Heinleina Dvojník. Vypráví o přátelských, vyspělých, ale tělesně zdegenerovaných Marťanech, kteří v průběhu vývoje zapomněli, jak se počínají děti. Proto unesou na Mars ruského astronoma a jeho milou. Román je zkrácený a upravený Otakarem Blandou.