Ludvík Hošek Pořadí knih (chronologicky)

roce 1913 vyšlo poprvé, způsobilo značný rozruch pro svůj radikální výklad náboženství jakožto neurotického symptomu. Jedná se o soubor čtyř statí, v nichž Freud zkoumá některé aspekty života přírodních národů a dává je do souvislosti s duševním životem neurotiků. Asi nejslavnější je poslední stať, kde Freud víru v bohy a totem odvozuje od prehistorické události, při níž skupina ze skupiny vyloučených synů zabila svého otce alfa-samce a následně ho snědla, aby vstřebala jeho moc. Když se svůj čin synové snažili odčinit, učinili z mrtvého otce totem a zavedli zákaz jeho pojídání. Prvotní – a v zastřenější podobě jakékoli – náboženství je tak vlastně snahou odčinit prvotní zločin. Málokdo dnes takové interpretaci věří, ale přesto se stala slavnou a nedílnou součástí studia člověka a náboženství. Doslov Václav Soukup.

Freud v první části tohoto společensko-teoretického spisu (Budoucnost jedné iluze) podává přehledný výklad svého pojetí kultury, která je vším, čím se lidský život liší od života zvířat a čím se povznáší nad animální podmínky. S tím souvisí represivní působení kultury na jednotlivce - lidé jsou nuceni zříci se svých přirozených pudů za účelem ovládnutí přírody pro dobývání životních statků. V souvislosti s kulturou je zde vyložena i Freudova teorie náboženských představ jakožto iluzí. Druhá část knihy (Nespokojenost v kultuře) rozvíjí myšlenku o působení principu reality, jenž je spojen s nelibostí, utrpením a vytlačuje princip slasti do pozadí. Člověk se snaží před utrpením uniknout - ať už prostřednictvím samoty, chemické intoxikace anebo přesunu libida, tzv sublimace pudů, která se může projevovat účastí na kolektivní snaze ovládnout přírodu, společnost atd. (kulturní sublimace) nebo uspokojením prostřednictví náboženství či umění. Jednou z forem úniku jsou rovněž neurotická onemocnění či psychózy. Kniha shrnuje Freudovo pojetí kultury, náboženství a sublimace pudů, které významně ovlivnilo společenskovědní trendy 20. století. Bude jistě žádaná studenty i laickou veřejností.

Srovnávací studie odhaluje shodné rysy mezi duševními procesy neurotiků a příslušníky přírodních národů. První mravní omezení primitivních společností (totemismus, tabu) vznikly jako reakce na oidipovský komplex, který vytvořil prvotní pocit zločinu. Žádná generace nemůže skrýt významné duševní procesy před svými potomky.