Alfred Schirokauer byl německý spisovatel a scenárista, který se proslavil svými romány. Jeho díla často sloužila jako předloha pro filmová plátna, přičemž se sám aktivně podílel na filmové tvorbě jako režisér němých filmů. Schirokauerův literární styl a témata odrážely jeho hluboké porozumění lidské psychice a společenským otázkám své doby. Jeho tvorba představuje cenný příspěvek k německé literatuře počátku 20. století.
Úchvatný historický román z antického Říma v prvním století našeho letopočtu. Řím v době svého lesku i bídy, za vlády šíleného císaře Caliguly a jeho nástupce Claudia. Příběh Valerie Messaliny, nadpozemsky krásné a cudné dívky, z níž se po nedobrovolném sňatku s císařem Claudiem stává podezíravá, krutá a mocná ženy, známá nymfomanskými sklony a neumírající touhou po pomstě. Román je protknut historickými fakty i nádechem erotické atmosféry.
Historický román z antického Říma v 1. století našeho letopočtu popisuje konec Julsko-Claudijské dynastie, jejímž významným členem byl i císař Claudius. Autor si za hlavní postavu románu vybral Messalinu, jednu z Claudiových manželek. Kniha začíná za posledních dní hrůzovlády Claudiova šíleného synovce Caliguly. Dospívající Messalina se rozhodne, že přijme nabídku k sňatku od stárnoucího Claudia. Po Caligulově násilné smrti se Claudius stává císařem, Messalina se mění v cílevědomou intrikánku s nymfomanskými sklony a pokouší se ovládat císařství. Claudius dlouho nic netuší, ale nakonec jsou sečteny i Messalininy dny... Popisný historický román se pokouší stavět na přesných historických faktech. Messalina jako hrdinka lákala autora především díky svému pestrému sexuálnímu životu a intrikánství, a jejím prostřednictvím se snažil vyvolat barvitou a autentickou představu sexuálních zvyklostí aristokratické společnosti ve starém Římě.
Na pozadí intrik, touhy po moci a nevybíravých prostředků vyrůstá v Římě mladá nevinná Lukrecie Borgia. Právě její rodina ztělesňuje rozmařilost a chamtivost doby v osobách papeže Alexandra VI. a jeho syna Cesareho. Lukrecie toužící po lásce a klidu je stále znovu a znovu vystavována příkoří a pomluvám nepřátel svého otce a bratra a znovu a znovu je přinucena přinášet oběti rodovému jménu.
Autorovi románu o Lukrécii se podařilo ji očistit od tradičně zkreslujícího historického obrazu a dramaticky zachytit všechny Lukreciiny životní zlomy. A tak čtenář prožívá s překvapením podivuhodný osud nejproslulejší renesanční krasavice.
Im historischen Roman wird das Leben von Ferdinand Lassalle beleuchtet, einem leidenschaftlichen Kämpfer für Freiheit und Liebe. Die Erzählung vermittelt nicht nur seine politischen Ideale, sondern auch seine persönlichen Beziehungen und Herausforderungen im 19. Jahrhundert. Der Text wurde an die neue deutsche Rechtschreibung angepasst und bietet einen Einblick in die Biografie eines bedeutenden Sozialisten. Alfred Schirokauer, der als Jurist und Schriftsteller tätig war, bringt seine theatererfahrene Perspektive in die lebendige Darstellung von Lassalles Leben ein.
Valeria Messalina, die dritte Frau des römischen Kaisers Claudius, wird in den überwiegend negativen Quellen als habgierig, grausam und ausschweifend beschrieben, mit dem Vorwurf, eine Nymphomanin gewesen zu sein. Ihre Intrigen führten zum Fall zahlreicher hochrangiger Personen. Nachdem sie mit der mächtigen Partei der Freigelassenen brach und eine neue Ehe mit Gaius Silius einging, wurde sie auf Betreiben von Narcissus hingerichtet. Ihre angeblich hervorstechendsten Charaktereigenschaften sind Geiz, Grausamkeit und exzessive Ausschweifungssucht, die sich in zahlreichen außerehelichen Affären äußerte. Claudius war in seine jüngere, lebenslustige und schöne Frau verliebt und ignorierte schließlich ihren kritisierten Lebenswandel. Die Vergnügungen der jungen Kaiserin auf Festen und Banketten hatten den Ruf, in opulente Orgien auszuarten. Sie wird als aktiv begehrende Frau dargestellt, die ihre sexuellen Bedürfnisse rücksichtslos durchsetzte. So soll sie den berühmten Pantomimen Mnester zum Beischlaf genötigt haben, indem sie Claudius unter falschen Vorwänden dazu brachte, dass Mnester ihr gehorchen müsse. Zudem zwang sie adlige Damen, im Kaiserpalast vor ihren Ehemännern Ehebruch zu begehen, und führte Claudius Sklavinnen als Geliebte zu, während sie ihr unkeusches Verhalten lange zu verbergen wusste.
