Amedeo Modigliani patří dnes k největším zjevům světového moderního malířství. Jeho obrazy jsou chloubou nejznámějších uměleckých galerií i soukromých sbírek. Umělci se tedy dostalo po právu nejvyššího ocenění. Ale Modigliani, původem Ital z Livorna a později jeden z oněch (budiž nám dovoleno to tak říci) „prokletých malířů“ pařížské školy ze začátku našeho století, se za svého života dočkal jen skromného uznání, zemřel mlád po strastiplném životě v naprosté chudobě a za nesmírně tragických okolností. André Salmon, prozaik, básník a výtvarný kritik, se ve svém životopisném románu pokusil zachytit pohnuté osudy velkého umělce i člověka nově a polemicky na základě pečlivého studia autentických materiálů a s pomocí přímých svědectví mnoha nejrůznějších Modiglianiho současníků, s nimiž se sám stýkal a s nimiž prožíval jejich hledání, růst, slávu a nejednou i pád. Cena i půvab jeho životopisu je především v tom, jak živě, bezprostředně a dramaticky evokuje obraz Montmartru a Montparnassu, tehdejších pařížských center rodícího se moderního umění, z nichž vzešly osobnosti typu Picassa, Braqua, Modiglianiho, Soutina, Apollinaira, Maxe Jacoba a řady dalších.
