Růžena Pochová Knihy

Dva díly v jednom svazku. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII. Děj se odehrává za vlády Ludvíka XIII. s hrdiny d'Artagnanem, Athosem, Porthosem a Aramisem. Mladý d'Artagnan touží po jediném – stát se královským mušketýrem. Za svým snem sevypraví do Paříže, kde je přijat za člena královské stráže a má přislíbeno, že pokud se osvědčí, může se stát i mušketýrem. Při potyčce s vojáky kardinála Richelieu se spřátelí s mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, a také pozná krásnou Constance Bonacieuxovou, služebnou královny Anny. Tehdy však ještě neví nic o tom, že královna bude muset brzy tvrdě soupeřit s kardinálem Richelieuem, který se dozví o jejím tajném ctiteli, anglickém vévodovi z Buckinghamu. Podaří se královským mušketýrům zachránit čest královny i přes nástrahy proradného kardinála a jeho vojáků? A splní se d'Artagnanovi jeho sen stát se mušketýrem? 23-100-78

Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.

Román je hlubokou analýzou francouzské vesnice, kde kapitalismus nahradil přátelské vztahy mezi lidmi vztahy obchodními. Kniha má nejskvělejší postavu ve vesnickém lichváři Rigouvi, který svými penězi ovládá majetky i životy obyvatel celé obce a je typickým představitelem venkovského kapitalisty, na něhož se dřeli drobní sedláci. Balzac svým kritickým realismem sestoupil až ke kořenům sociální bídy na vesnici, ovšem řešení této situace ještě nenachází.

Příběh o velikosti a pádu Césara Birotteaua, voňavkáře, náměstka starosty 2. okresu pařížského, rytíře řádu Čestné legie atd. Balzacův román je satirickým obrazem francouz. měšťanstva v letech 1842-1852, lačnícího po poctách a zdání velikosti. César Birotteau, jedna z nejznámějších Balzacových postav, řadící se po bok sestřenici Bětě nebo bratranciPonsovi, je voňavkář, posedlý velikášstvím a tím již předurčený k tomu, aby se stal obětí finančních dravců nového světa obchodního kapitálu.

Volné pokračování známého francouzského klasického románu.

Děj se odehrává v letech 1660 až 1666, kdy se d'Artagnan a Athos každý svým způsobem podílejí na obnovení vlády Karla II. na anglickém trůně. V následujícím roce začíná ve Francii období osobní vlády Ludvíka XIV. a ten zapojuje d'Artagnana do boje proti správci Fouquetovi.

Čtení o Ulenspisgelovi o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde.

Mládeži určený soubor povídek z francouzského venkova, z Paříže minulého století, z války francouzsko-pruské, z prostředí normandských rybářů i odjinud seznamuje s dílem spisovatele, které pro svou životní pravdivost auměleckou hodnotu zůstává trvalou součástí světové literatury.

Pěkné provensálské povídky z 19. století. Drobné povídky, jejichž náměty čerpal Daudet ze vzpomínek na rodný kraj, vycházely v denním tisku až do roku 1869 a první vydání souboru bylo nazváno „Provencalské kroniky“. Opěvují patriarchální mravy a způsob života tamních venkovanů, vyprávějí o jejich drobných i velkých radostech a starostech, o jejich láskách a o tragických osudech námořníků. Mnohé jsou laděny lyricky, často s přídechem humoru; v několika mistrovských dílkách cítíme skrytý satirický posměšek církvi a jejím představitelům. Lyrická sentimentalita maloměšťáckého romantika, jakým byl autor podivuhodných dobrodružství Tartarina ve své prvotině, je vlastně jakýmsi druhem protestu proti expansi kapitalistické skutečnosti do idyly milované Provence. „Listy“ jsou napsány prostým, přitom však čistým jazykem, tak jako by Daudet se čtenářem přímo vyprávěl. 33-691-85

Převážná část druhého dílu se odehrává při obléhání pevnosti La Rochelle. Vévoda Buckingham sbírá v Anglii vojsko, aby mohl obleženým přispěchat na pomoc. Kardinál Richelieu vysílá do Anglie milady, aby všemi prostředky odjezdu vojska zabránila. Na cestu jí kardinál dává dopis, ve kterém je napsáno, že vše co nositel tohoto listu učiní, koná na kardinálův příkaz a pro blaho státu. Listiny se zmocní Athos, který v milady poznává svou bývalou ženu ocejchovanou jako trestankyně lilií. Milady přesto odjede do Anglie a dá Buckinghama zavraždit. La Rochelle se pomoci Angličanů nedočká a je dobyta. Milady jde ve své nenávisti k d'Artagnanovi tak daleko, že se jej pokusí otrávit a nakonec zavraždí Constance Bonacieuxovou. D´Artagnan se svými přáteli jí však dopadnou a nechají popravit. Když je chce Richelieu potrestat za vraždu, prokáže se mu Athos listem odebraným milady, potvrzujícím, že kardinál schvaluje všechny činy nositele dopisu. Kardinál Richelieu se projeví jako velký muž, který dovede ocenit statečnost i u svých nepřátel a povyšuje d'Artagnana na poručíka mušketýrů. Athos, Porthos i Aramis odcházejí ze služeb pana de Tréville na své statky. D'Artagnan se spřátelí s hrabětem Rochefortem, když zjistí, že je to v podstatě poctivý muž.