Karel Altman Pořadí knih

Tramping neboli trampské hnutí představuje specifický fenomén, mající svou tradici rozšířenou na celém území našeho státu. Monografie usiluje na základě mnohaletého studia historie trampské subkultury o zachycení hlavních rysů trampingu v současnosti, tj. v posledních zhruba třiceti letech. Právě v podmínkách restaurovaného tržního hospodářství se tramping specifickým způsobem transformuje, přičemž vychází nejen z osvědčeného bohatého dědictví celé éry své stoleté existence, ale přizpůsobuje se i novým podmínkám dalšího rozvoje, pozitivním i negativním. Hlavním rysem je odliv velké části potenciálních nositelů této subkultury, z rozličných příčin i důvodů, přesto však tramping přežívá a dále se rozvíjí.

Kolektivní monografii Děti v Brně připravili pro nejširší čtenářskou obec pracovníci Etnologického ústavu Akademie věd v Brně. Jednotlivé kapitoly knihy zaměřují svou pozornost na život a kulturu brněnských dětí z různých sociálních vrstev i rozličných míst značně heterogenní moravské metropole, studují některé stránky jejich života od nejútlejšího věku do obdobízletilosti dítěte, a to v době od posledních desetiletí 19. století do poloviny století dvacátého. Konkrétní kapitoly pak sledují postavení a role dětí v rodinném prostředí, jejich výchovu a formování jejich osobnosti, pojednávají o tom, jaké měly děti doma povinnosti i radosti, jaké měly zájmy, jak slavily různé svátky, do kterých výletních míst směřovaly s rodiči i samy nebo kam jezdily na prázdniny. Pozornost je věnována také historii a významu školství v Brně, roli školy v každodenním životě dětí, česko-německým vztahům ve vývoji školství a obecně vztahům brněnských dětí k těm „druhým“, jmenovitě Čechů k Němcům a Němců k Čechům, s čímž souvisí také jejich vnímání různých významných událostí, jež byly součástí „velkých“ dějin. Výjimečná publikace, obsahující téměř dvě stě archivních fotografií, se opírá o svědectví pamětníků, o dobový tisk, memoárovou literaturu, archivní materiály a v neposlední řadě také o autobiografické zkušenosti.

Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003), jejíž náklad je rozebrán. Zabývá se historií a kulturním významem piva jakožto nejrozšířenějšího nápoje v rozsáhlém spektru hostinských zařízení hlavního města. Zvláštní pozornost je věnována podnikům, kde bylo pivo na čepu, zejména pak legendárním pražským pivovarským pivnicím. Důkladnému zkoumání je podrobena také pivní kultura kmenových hostů (štamgastů) jednotlivých lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic. Kniha také obsáhle pojednává o roli, již pivo hrálo při utváření společenského života ve městě. Práce je výsledkem autorova mnohaletého bádání založeného na analýze dobových pramenů, je však psána populárně naučným stylem přístupným širokým vrstvám čtenářů.

Kapitoly o dětství ve městě pod Špilberkem. Kolektivní monografii Děti v Brně připravili pro nejširší čtenářskou obec pracovníci Etnologického ústavu Akademie věd v Brně. Jednotlivé kapitoly knihy zaměřují svou pozornost na život a kulturu brněnských dětí z různých sociálních vrstev i rozličných míst značně heterogenní moravské metropole; studují některé stránky jejich života od nejútlejšího věku do období zletilosti dítěte, a to v době od posledních desetiletí 19. století do poloviny století dvacátého. Konkrétní kapitoly pak sledují postavení a role dětí v rodinném prostředí, jejich výchovu a formování jejich osobnosti, pojednávají o tom, jaké měly děti doma povinnosti i radosti, jaké měly zájmy, jak slavily různé svátky, do kterých výletních míst směřovaly s rodiči i samy nebo kam jezdily na prázdniny. Pozornost je věnována také historii a významu školství v Brně, roli školy v každodenním životě dětí, česko-německým vztahům ve vývoji školství a obecně vztahům brněnských dětí k těm „druhým“, jmenovitě Čechů k Němcům a Němců k Čechům, s čímž souvisí také jejich vnímání různých významných událostí, jež byly součástí „velkých“ dějin. Výjimečná publikace, obsahující téměř dvě stě archivních fotografií, se opírá o svědectví pamětníků, o dobový tisk, memoárovou literaturu, archivní materiály a v neposlední řadě také o autobiografické zkušenosti.

Tato příručka se zabývá těmi tematickými okruhy z oblasti dějin národopisu/etnologie, které tvoří první základ a předpoklad odborného bádání, a jsou tudíž jako předměty zařazeny do vysokoškolské přípravy etnologů, případně jiných příbuzných oborů. Cílem této příručky je seznámit zájemce o studium národopisu se základními postupy poznávání dějin tohoto oboru na Moravě, od časných projevů zájmu o předměty a jevy lidové povahy, po celé „dlouhé 19. století“, až po pokročilé stadium vědeckého poznávání lidové kultury, s přesahy až do počátků meziválečného období. Soustředěná pozornost je věnována zejména stanovení okruhu informačních zdrojů, s přihlédnutím k metodice a technice historického bádání.

Kniha volně navazuje na velmi úspěšnou knihu "Zmizelý svět brněnských kaváren", pouze si z brněnského pohostinství vybírá jiný segment. Podstatná část knihy zabírající se zájezdními hostinci, tedy předchůdci hotelů, je historickou sondou do života od 18. do 19. století. Kniha obsahuje mnoho velmi kvalitního a zajímavého obrazového materiálu, který se také věnuje nejdůležitějším starým brněnským hotelům (Neuhauser, Padowetz, Grand hotel, Slavia aj.). Zajímavým oživením jsou obrázky mnoha interiérů včetně hostů i personálu, zejména z hotelů, které měly kavárny a bary se živou hudbou a programem, čtenář zde tedy najde i hudebníky, zpěváky a jiné účinkující.

Kolektivní všestranná publikace o obci Víru. Autor psal kapitoly z historie.