Jerzy Andrzejewski byl polský prozaik, jehož dílo se zabývá složitými morálními dilematy a psychologií postav v turbulentních historických obdobích. Jeho romány často prozkoumávají otázky viny, zodpovědnosti a hledání identity tváří v tvář společenským změnám. Andrzejewski mistrně vykreslil psychologickou hloubku svých postav a jejich vnitřní boje, což čtenářům přináší hluboký vhled do lidské povahy. Jeho literární styl je charakteristický svou náročností a zároveň působivou realističností.
Autor popisuje s kejklířskou obratností a nesmírně zábavně velký svět pařížské kultury. Příběh se odehrává v efektní kulise francouzské metropole, která se vzrušením a zvědavostí očekává vernisáž slavného malíře Antonia Ortize (v němž snadno poznáme Pabla Picassa). Příběh je vybudován s dokonalou znalostí prostředí a dýchá z něho typický ésprit de Paris.
Výbor z novelistické tvorby předního současného polského prozaika. Soubor novel představuje povídky z období války, odbojového hnutí ve Varšavě, ale především nás zaujme výborná novela Zlatá liška. Autor zde na příběhu chlapce, který nenachází pochopení pro své sny u rodičů ani bratra protestuje proti schematismu, který v 50. letech potíral veškerou lidskou individualitu. Z tohoto období jsou i další až anekdotické příběhy Střevíc, Bědování papírové hlavy, Narcis aj. Knížka pro Martina je autobiografické vyprávění o mládí ve městě zničeném válkami. Povídky nás přesvědčují o mnohotvárném literárním profilu autora, který je u nás znám jen jako autor románů, naplněných tragikou národního i individuálního osudu, zkoumání nitra člověka. (www.mlp.cz)
Výbor z povídek (Před soudem, Apel, Zářijová óda, Cesta, Návrat, Varšavjanka, Synové, Večer v Den vítězství, Hodně a málo písku, Modlitba) jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní polské literatury, který do svých románů,povídek,esejů, publicistických próz, politických úvah a zamyšlení uložil úlomky i celé plochy dějin své doby, společnosti, jíž byl svědkem, účastníkem. V přítomném výboru je zachycena doba "noci", válka,nacistické éry, kdy si lidé přes všechny tragické osudy a životní omyly uchovávají naději, z níž čerpají sílu k odporu, i doznívání této válečné "noci" v prvních poválečných letech.
Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."
Román z uměleckého prostředí umístěný do Paříže, česky též pod názvem Pařížské domino.
Originally published in Poland in 1948, and acclaimed as one of the finest post-war Polish novels, Ashes and Diamonds takes place in the spring of 1945, as the nation is in the throes of its transformation to People' Poland. Communists, socialists, and nationalists; thieves and black marketeers; servants and fading aristocrats; veteran terrorists and bands of murderous children bewitched by the lure of crime and adventure--all of these converge on a provincial town's chief hotel, a microcosm of an uprooted world.
Der Hirte Jakob hat eine Vision. Nur unschuldige Kinder können Jerusalem von den Ungläubigen befreien. Jakob organisiert daraufhin einen Kinderkreuzzug. Ein aus Jerusalem zurückkehrender Mönch schließt sich dem Kreuzzug an. Er nimmt den Kindern die Beichte ab und muss feststellen, dass nicht ausschließlich religiöse Motive Grund für die Jugendlichen sind, sich dem Kreuzzug anzuschließen. Manche sind sehr weltlicher Natur. Alexander und Bianca sind beide verliebt in Jakob. Alexander muss erfahren, dass Herzog Ludwig, sein Adoptivvater, der Mörder seiner Eltern ist. Der Herzog ist ebenfalls verliebt in Jakob, und Alexander gelingt es, dass Jakob sich vom Herzog abwendet, nachdem er dessen düstere Geschichte erfahren hat. Nachdem der Mönch Jakob die Beichte abgenommen hat, ist er davon überzeugt, dass es nicht Gottes Wille sein kann, die Kinder auf einen von Jakob organisierten Kreuzzug zu schicken, und der Kreuzzug müsse schon deshalb fehlschlagen. Doch Jakob kann den Kinderkreuzzug nicht stoppen und wird von den Kindern zurückgelassen.
