Karel Schelle Knihy

Kniha Dějiny českého soudnictví plynule navazuje na předchozí knihy Dějiny veřejné správy a Dějiny ústavního práva, čímž zaplňuje jednu z dalších částí dějin státního mechanismu v českém prostředí. Soudnictví, tzn. rozhodování sporů o právo, patřilo odedávna mezi základní funkce státu. Tvoří neodmyslitelnou součást státního života a je výsledkem historického vývoje, stejně jako celková podoba státu a práva. Odpovídá vždy podmínkám příslušného stupně vývoje lidské společnosti. Kniha proto zkoumá vývoj soudnictví na našem území od prvobytně pospolné společnosti přes období patrimoniálního státu, feudální státní mechanismus, husitskou revoluci, stavovský a absolutistický stát, rakouskou monarchii, období meziválečného Československa a období nesvobody, období poválečného Československa, socialistického státu až po organizaci soudnictví v 90. letech.

Publikace rekapituluje vývoj právní soustavy v jednotlivých civilizacích a státních útvarech od vzniku prvních koncepcí po rok 1945.

V roce 29 si česká a slovenská veřejnost připomenula 6. výročí rozbití československého státu a vzniku Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu. Začala tím jedna z nejtragičtějších kapitol novodobých českých a slovenských dějin. Skupina brněnských právních historiků při této příležitosti připravila monografii sestavenou z několika vybraných kapitol, které se snaží nejširší veřejnosti přiblížit zejména státoprávní a právní problémy Protektorátu.

Praktikum z českých právních dějin je doplňující učební pomůckou zejména pro studenty právnických fakult. Jednotlivá témata jsou zaměřena na základní historicko-právní problémy českých právních dějin: - sociální struktura feudální společnosti - panovník, stát, úřady a správa ve středověku - právo ve středověku - rok 1848 a ústavní vývoj v rakouské monarchii - boj za české státní právo v letech 1848-1919 - národněosvobozenecký boj Čechů a Slováků v období první světové války - Československá republika (1918-1938) - odboj a československé prozatímní státní zřízení v Londýně v období 2. světové války - poválečný vývoj v oblasti státu a práva.

Kniha velmi srozumitelným způsobem přibližuje hlavní problémy meziválečného Československa. Rozebírá vztahy mezi zeměmi po 1. světové válce, dále osvětluje vnitřní i zahraniční politiku ČSR. Důkladně probírá např. problémy Malé dohody či Pozemkové reformy.

Součástí státního mechanismu každého státu je vedle orgánů státní moci, justičních orgánů a orgánů přímého donucení také veřejná správa. Organizace a charakter správní soustavy bývají vždy přesným odrazem politické situace dané vývojové etapy státu. Z toho důvodu je při studiu politických a právních dějin zcela nezbytné podrobně se seznámit právě s vývojem veřejné správy. K tomu také směřuje předložená publikace. Kniha Dějiny veřejné správy proto navazuje na autorovu knihu Dějiny ústavního práva, čímž zaplňuje jednu z dalších částí dějin státního mechanismu v českém prostředí. Předložená publikace je psána tak, aby uspokojila zejména zájemce o problematiku organizace moderní veřejné správy a správního práva a umožnila jim současné problémy zkoumat v historických souvislostech. Z toho důvodu byla pozornost soustředěna především na organizaci moderní veřejné správy, tedy na vývoj po roce 1848.

Učební pomůcka Nástin právních dějin je určena pro výuku Obecných právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obsahově je přizpůsobena omezenému rozsahu výuky tohoto předmětu, proto si neklade za cíl podrobně postihnout vývoj v jednotlivých zemích a zaměřuje se především na obecnější otázky, které podstatným způsobem ovlivňovaly nebo spoluvytvářely podobu práva a státního uspořádání především na evropském kontinentu, a na vybrané státy (podrobnější a komplexnější informace o vývoji jednotlivých zemí podává učebnice Právní dějiny, na níž se podíleli i dva členové autorského kolektivu této učební pomůcky). V koncepci učební pomůcky je kladen důraz na novověké právní dějiny.

Sborník z pracovních setkání historiků a odbojářů k 50. výročí osvobození.

Autoři monografie si vytýčili dva základní cíle. Především charakterizovat právní prostředí zkoumaného období a zároveň poukázat na skutečnost, že právě tato doba je jak obecnými, tak právními historiky zcela opomíjena, o čemž svědčí naprostý nedostatek odborné literatury, a to jak české, tak rakouské. Druhým cílem bylo ujistit odbornou, zejména právnickou veřejnost, že toto období z hlediska jeho významu pro další rozvoj státu a práva je spíše konzervační. Z hlediska formování státního mechanismu se jen dokončovaly reformy započaté většinou v osvícenském období. Z hlediska formování moderního právního systému do toho období sice spadá nesporně nejvýznamnější událost českých i rakouských právních dějin – vydání všeobecného občanského zákoníku v roce 1811 – je to však jen „tečka“ za více jak stoletým normotvorným procesem započatým na přelomu 17. a 18. století.

Publikace se zajímá o určující trendy vývoje státu a práva v druhé polovině 19.století.