Jiří Fiedler Knihy

Publikace dokumentuje současný stav židovských hřbitovů na území České republiky.

První díl zamýšlené trojdílné monografie probírá dějiny města od počátku středověku do konce 17.století.

Dokumentuje dějiny a současný stav židovských komunit a památek v českých zemích. Byť za poslední desetiletí výzkum o lokálních dějinách Židů v mnoha ohledech pokročil, zůstává příručka Jiřího Fiedlera dodnes neúplnějším přehledem k tomuto tématu.

Nedokončený a posmrtně z fragmentů editory doplněný historický román srbského spisovatele, nositele Nobelovy ceny, původně nazvaný Sarajevská kronika, vykresluje postavu, nejbližší okolí a krutovládu vojevůdců Omerpaši Latase, který v letech 1850–52 ovládal Bosnu.

Zpověď Andrija Gavriloviće (emigranta v západním Německu), kde je obviněn z vraždy. Andrija se přiznal a ted píše doznání pro soud. Popisuje v něm svůj prostý život v Německu a špatné rozhodnutí, která v něm udělal (když třeba zachránil život topícímu se členu SS a pak za to pikal, všichni ho měli za kolaboranta). Opustila ho rodina, okolí se k němu stavělo negativně, dostal výpověď v práci. Přiznání k vraždě, i když se jednalo o nehodu, byla jediná možnost jak se očistit od zrady a zbavit se nálepky kolaborant. Autor zde často používá citáty z Platona, které v některých místech plynule přecházejí v Andrijovu zpověď.

Satirický novela, která je protestem proti vídeňským tendencím vnutit obyvatelům Bosny a Hercegoviny umělě vytvořenou bosenskou národnost. David Štrbac příchází k soudu a chce žalovat jezevce za to, že mu snědl kukuřici z jeho pole. Jednou se mu to už stalo a byl dostal pokutu za to, že tehdy jezevce zastřelil. David je prostý člověk z lidu a podává soudci různé otázky. Jak se má jeho žena, že má rád vídeňskou vládu, protože mu sebrali kozu, která po velké úvaze mu byla spíš na škodu než pro užitek. Nakonec jezevce odsoudí, ale je nutno mu vymyslet jméno, bydliště a rodinné zázemí, aby ho mohli soudit podle svých práv.