Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. je základní veřejnoprávní normou upravující
vztahy mezi podnikateli a státem. Živnostenský zákon je koncipován jako obecná
právní norma upravující především základní podmínky podnikání. U některých
druhů živností se vedle obecných podmínek vyžaduje ještě splnění odborné
způsobilosti a další podmínky. Za celou dobu své účinnosti byl zákon mnohokrát
novelizován. Nové vydání komentáře reflektuje změny provedené k 1. 10. 2022
(zákon č. 244/2022 Sb.). Cílem nového vydání komentáře je nejen praktické
objasnění a vysvětlení základních podmínek živnostenského podnikání, ale také
upozornění na změny, ke kterým v poslední době došlo.
Organizace veřejné správy patří tradičně do obecné části správního práva a
tvoří základ poznatků pro veřejnou správu jako takovou. Přináší i cenné
poznatky všem, kdo se zajímají o hlubší studium tohoto problému. Publikace se
zaměřuje na základní principy a instituty organizace veřejné správy v České
republice. Organizace veřejné správy je obecně poměrně složitý institut a v
České republice se neustále mění. Vzhledem k této skutečnosti nemohla
publikace přinést vyčerpávající výklad. Snahou autorů bylo popsat
srozumitelnou formou základy fungování veřejné správy, stručně se věnují i
problematice státní služby a postavení úředníků územních samosprávných celků.
Kniha obsahuje základní penzum teoretických poznatků v této oblasti, ke kterým
od prvního vydání publikace došlo. Publikace je určena především studentům
vysokých škol, může však rovněž velmi dobře posloužit zájemcům zabývajícím se
praxí veřejné správy a širší veřejnosti, která přichází se správním právem do
styku.
Praktický komentář správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) je dílem autorského kolektivu složeného z akademiků, advokátů a zástupců správních orgánů. Autoři se snaží vyložit ustanovení správního řádu nejen z pohledu právní úpravy a soudní judikatury, ale také na základě vlastních zkušeností z aplikační praxe. Hlavním zaměřením komentáře je podrobné pojednání o právním postavení účastníka řízení, jeho procesních právech, průběhu správního řízení před orgánem prvního stupně, správním rozhodnutí a opravných prostředcích, zejména odvolání. Klíčovými zdroji pro zpracování komentáře jsou odborná literatura, soudní judikatura a závěry poradního sboru ministra vnitra. Hlavním přínosem je shromáždění a utřídění soudní judikatury, vyabstrahování jejích závěrů a jejich zprostředkování čtenáři v kontextu uceleného výkladu. Publikace je určena odbornému personálu správních orgánů, který se podílí na správním řízení a vydání rozhodnutí, a také všem, kteří se setkávají se správním řízením, aby mohli efektivně uplatňovat svá procesní práva.
Soubor esejistických pojednání a literárněhistorických úvah z pera bohemisty
Vladimíra Novotného (1946) představuje monografickou analýzu dosavadního
básnického, prozaického, ale i dramatického díla Pavla Rejchrta. Čili umělce,
který začal knižně publikovat až v prvních polistopadových letech a jehož
tvorba bývá označována za novodobou variantu evangelického literárního
existencialismu. Jednotlivé autorovy charakteristiky ukazují, kde a v čem je
Rejchrt žijícím klasikem tohoto tvůrčího směřování, kde a jak ho ale výrazně
překračuje a stává se svébytným mluvčím soudobé varianty literatury morálního
nepokoje.
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich přináší jednotnou a komplexní právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob spolu s právní úpravou specifického řízení k uplatnění správněprávní odpovědnosti. Zákon o některých přestupcích obsahuje skutkové podstaty přestupků, které nejsou upraveny ve zvláštních zákonech.
Komentář podrobně vysvětluje nové instituty, upozorňuje na nejasnosti nové právní úpravy a nabízí řešení problematických otázek. Je doplněn výčtem nahrazovaných ustanovení předchozího zákona o přestupcích a důvodovou zprávou.
Bohatě citovaná judikatura čerpá z dosavadní aplikační praxe správních, trestních a civilních soudů i Ústavního soudu. Kniha obsahuje i stanoviska Veřejného ochránce práv a závěry poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu.
Kniha navazuje na oblíbený komentář autorek k předchozímu zákonu o přestupcích a jistě se opět stane cennou pomůckou pro každodenní praxci správních orgánů i pachatelů přestupků a jejich zástupců.
Kniha obsahuje vzory pro řízení o přestupcích od jeho zahájení po soudní
přezkum. Vzory vychází ze zákona o přestupcích, správního řádu a soudního řádu
správního. Jedná se jak o vzory podání adresovaných správním orgánům, případně
správnímu soudu, tak o vzory rozhodnutí správních orgánů v rámci přestupkové
agendy, včetně veřejnoprávní smlouvy o přenesení působnosti. Každý vzor je
doplněn vysvětlivkami, které jej zasazují do kontextu a informují o
souvislostech, např. poplatcích, lhůtách či osobách účastníků. Cílem publikace
je pomoci správním orgánům řešit každodenní problémy, se kterými se při
projednávání přestupků potýkají, a zorientovat se v problematice přestupkového
práva procesního všem, kteří se o tuto oblast zajímají. Autoři jsou odborníci
v oblasti správního práva, pracující v legislativě a ve státní správě, kteří
se problematikou přestupků dlouhodobě zabývají jak teoreticky, tak prakticky.
Vzory v textovém formátu lze po zadání jedinečného kódu stáhnout z webových
stránek www.premie.bonusleges.cz a libovolně upravovat.
Od předchozího vydání knihy došlo k mnoha významným změnám v oblasti
živnostenského podnikání. V roce 2009 až 2011 byly přijaty další novely
živnostenského zákona, kterými byly provedeny některé změny v obecné části
zákona zejména v souvislosti s přijetím řady zvláštních právních předpisů. V
této souvislosti je třeba zmínit poměrně rozsáhlou novelu č. 155/2010 Sb.,
která zasáhla nejen do obecné části živnostenského zákona, ale také do jeho
příloh. Především se jednalo o doplnění a upřesnění odborné kvalifikace pro
vázané a koncesované živnosti. V roce 2012 byla významná především přímá
novela č. 169/2012 Sb., která nabyla účinnosti 30. června 2012. Cílem novely
bylo provedení dalších úprav právní regulace směřující ke zjednodušení postupů
při zahájení i průběhu živnostenského podnikání. Do zákona byly promítnuty
poznatky z praxe, které přispějí ke zkvalitnění právní úpravy a k její
srozumitelnosti. Celkově by se měla snížit administrativní zátěž podnikatelů a
zlepšit proces řízení před živnostenskými úřady. Zrušila se např. povinnost
podnikatele označovat provozovnu identifikačním číslem. Nově umožnila novela
podnikateli prostřednictvím centrálního registračního místa oznamovat změny
údajů, které podnikatel ohlašuje správě sociálního zabezpečení, finančnímu
úřadu, úřadu práce a zdravotní pojišťovně, a to i v případě, že neplní
oznamovací povinnost vůči živnostenskému úřadu. Podnikatel dále má nyní
možnost kdykoliv oznámit živnostenskému úřadu, že adresa jeho místa podnikání
bude do budoucna totožná s adresou bydliště, a v případě změny bydliště pak
podnikateli odpadá povinnost oznamovat změnu místa podnikání. Další nepřímé
novely živnostenského zákona reagovaly na změny zvláštních právních předpisů,
což se promítlo do jednotlivých příloh zákona. Jednalo se o zákon č. 199/2012
Sb., a zákon č. 202/2012 Sb. Předkládaná publikace Živnostenský zákon a
předpisy související s komentářem, obsahuje výklad nejdůležitějších institutů
živnostenského podnikání obsažených v živnostenském zákoně a dalších
souvisejících zákonech podle právního stavu k 30. září 2012.
