Vladimír Wagner Knihy

Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.

Česká energetika na křižovatce je pokračováním úspěšné publikace Perspektivy české energetiky z roku 2014. V první publikaci autoři popisují návrh další energetické politiky České republiky, který byl poté schválený vládou. V této knize nemění autoři své priority ani nenavrhují novou orientaci české energetiky, ale upozorňují na rizika, která vyplývají jednak z toho, že se schválený scénář rozvoje strategického oboru nerealizuje a jednak ze změn politických priorit v sousedních zemích i v EU. V první polovině dvacátých let, zejména v roce 2022, nás čekají převratné změny. V Německu se zavřou jaderné elektrárny a u nás to může být až 40% uhelných zdrojů. I v této situaci může mít Česká republika dostatek energie, pokud vezme rozum do hrsti. Při udržovaní stávajícího vyčkávajícího trendu nás ale mohou očekávat významná rizika, která jsou schopná ovlivnit nejenom samotnou energetiku, ale i celý český průmysl. Na druhé straně máme ale nové perspektivy rozvoje energetiky 21. století, které musí Česká republika reflektovat, nechce-li se stát během několika let státem bojujícím s možnými problémy v zajištění svých vlastních strategických energetických potřeb.

Tato kniha chce prohloubit spolupráci mezi bakteriologiem a praktikem. Obrací se v prvé své části k lékaři v praxi, který posílá materiál na vyšetření, ukazuje nejdříve jen všeobecně, pak i podrobně u jednotlivých nemocí, co, kdy a jak výsledkům vyšetření rozumět, jak je hodnotit a využít jich pro rozpoznání nemoci. V druhé části popisuje bakteriologické i seorlogické vyšetřovací methody a zase přihlíží spíš k základním a hlavním zásadám, než by vykládala podrobnosti čistě laboratorní. Leccos z popsaných method bude si snad moci provádět i praktik sám, zvláště v ústavním prostředí, ostatní však je nutno ponechat jen dobře vybaveným pracovnám vyšetřovacích stanic a prosektur. Pro to všechno chce dát tato kniha jednotné, na rozsáhlém materiálu osvědčené základy.

Vladimír Wagner, český lékař, mikrobiolog a imunolog, profesor Univerzity Karlovy, se ve své knize vzpomínek dělí o svůj osobní i odborný život, který byl plný vzestupů a pádů, tragických okolností a nepřízně osudu. Jeho život se odehrával ve stínu fašistické a komunistické diktatury. Autor neidealizuje ani nezkresluje své zkušenosti, ale poskytuje objektivní a kritickou výpověď o své době a lidech. V předmluvě MUDr. Radkina Honzáka se zmiňuje, proč se Wagner dostal do hledáčku Státní bezpečnosti v relativně klidném období počátku 60. let. Důvodem byla jeho nezávislost myšlení, odvaha a neústupnost. Wagner byl člověk, který se nebál pěstovat virulentní tuberkulózní bacily jako biologickou zbraň proti nacistům, aktivně se účastnil Květnového povstání a později se odvážil vystoupit z KSČ, když pochopil její zločinnou povahu. Jeho postoj a činy ukazovaly, že lidé jako on neměli v novém řádu místo, a tak se ocitl na cestě do kriminálu.

Jedna z vôbec prvých prác slovenskej umenovedy z pera "otca slovenskej kunsthistórie" Dr. Vladimíra Wagnera sa syntetizujúcim spôsobom snaží opísať smerovanie výtvarných snáh predstaviteľov slovenského výtvarného umenia 19. a prvej polovice 20. storočia. Prínos tejto práce, predovšetkým v dobovom kontexte, krásne ilustruje úvodná Wagnerova veta: "Chcem hovoriť o slovenskom umení!". Dnes je táto publikácia vyhľadávaným artiklom aj v zberateľskej obci vďaka úprave a avantgardnej obálke z dielne dvojice Ľudovít Fulla - Jozef Cincík.