Barbara Köpplová Knihy

Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše. Prošlo jím přes 200 000 lidí, z nichž přes 100 000 bylo zavražděno, udušeno v plynové komoře či podlehlo nelidskému zacházení. Kniha vychází z archivních pramenů, sekundární literatury a rovněž ze vzpomínek autora, který byl od roku 1942 až do osvobození v květnu 1945 mauthausenským vězněm. Jde o nejúplnější dokumentaci k dějinám koncentračního tábora Mauthausen.

Kniha přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích. Zachycuje sociální pozadí vývoje tisku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické změny, které se na vývoji médií podílely. Připomíná významné osobnosti, jež jsou s médii a jejich působením neodmyslitelně spjaty. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol a učitelům mediální výchovy, dějepisu a české literatury a všem, kteří chtějí nebo potřebují zvýšit svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Publikace obsahuje pramennou edici stenografických zápisů novináře Antonína Fingera z tiskových konferencí konaných při Úřadu říšského protektora v letech 1939-1941. K jednotlivým Fingerovým zápisům editoři zároveň přiřadili oficiální zápisy Tiskového odboru protektorátní vlády. Kniha obsahuje i detailní poznámkový aparát s údaji o osobách, o nichž se v dokumentech hovoří. Edice je vhodným pramenným materiálem ke studiu nacistické propagandy uplatňované v českých zemích.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh. Zápisy z konferencí doplňuje bohatý poznámkový aparát; ve své ucelenosti vytvářejí významný pramen pro další studium tohoto dějinného období, a to jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.

Sborník příspěvků obsahuje například texty: Lída Rakušanová: Zkušenosti volné novinářky aneb Propast mezi teorií a prací Petra Kubálková: Ženy v médiích - ženy v číslech Jan Cebe: Rudá Marie aneb se Sovětských svazem na věčné časy a nikdy jinak Petr Bednařík, Jan Jirák: Postava novinářky v současném českém filmu a televizním seirálu Lenka Vochocová: Faktor genderu v mediálních výzkumech - kritika jednoho typu výzkumné praxe Alena Lábová: Ženy a fotožurnalismus

Autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí podrobné uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci a složky, které se na ní podílejí, tedy média, publikum, společenský kontext. Jde o pohled, který bere v úvahu historii i současnost mediální scény i mediálních studií u nás. Výklad je doplněn řadou příkladů z České republiky i ze zahraničí. Kniha je určena především studentům sociálních věd, odborníkům v těchto oblastech, pracovníkům médií, marketingu a reklamy, pedagogům, sociálním psychologům.

Období druhé republiky bývá zpracováváno především v rovině politických dějin, jsou zkoumány příčiny a důsledky mnichovské dohody, chování významných politických aktérů mezinárodní a domácí politiky, klíčové dopady politické, demografické i kulturní. Tato kniha se snaží přiblížit období mezi podepsáním mnichovské dohody v září 1938 a obsazením zbytku českých zemí a Moravy německými okupačními silami z hlediska praktických, každodenních problémů, které se v tomto období projevovaly a které bylo třeba řešit – od organizačních důsledků vyhnání českojazyčného obyvatelstva ze sudetského území přes vyrovnávání se s projevy nesnášenlivosti, antisemitismu a xenofobie, které v české společnosti zesílily, až po proměny postavení německojazyčného regionálního tisku. Publikace je výsledkem společné práce autorského kolektivu (institucionálně zaštítěného Fakultou sociálních věd UK a Metropolitní univerzitou Praha), který si vytkl za cíl přiblížit méně zpracované téma druhé republiky, včetně její mediální produkce, personálního vývoje dobové kulturní produkce (např. kinematografie) či chodu státních institucí.

Třetí vydání knihy poskytující úvod do problematiky politické komunikace a obsahové analýzy mediálních informací. První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlangenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s katedrou masové komunikace IKSŽ a Centrem mediálních studií FSV UK. Uvádějí čtenáře do problematiky vztahu médií a veřejné sféry, ukazují způsoby kvantitativního rozboru masově mediovaných sdělení a vyhodnocování zpravodajství. Druhá část knihy přináší konkrétní výsledky projektu, který se zabýval zobrazováním tzv. vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 ve zpravodajství Českého rozhlasu.

Stejně jako miliony lidí na celém světě znáte možná i vy včelku Máju z televizní obrazovky. Neposedná, zvědavá, někdy i trochu neposlušná, ale dobrosrdečná a věrná včelka se stala brzy miláčkem diváků i čtenářů. A nejen těch malých. O tom, jak opustila rodné včelí město, sotva se rozhlédla po světě, o jejích nebezpečných dobrodružstvích, ale také o kamarádech, které na svých toulkách malá včelka potkala, vypráví tato knížka. Je to nejen vtipné, zábavné a napínavé vyprávění, ale i moudré nahlédnutí do života přírody, jejíž součástí jsou i lidé, pro Máju prý - ti nejdokonalejší tvorové na této zemi.

Média a specifický typ sociální komunikace, na níž se podílejí, stále významnějším způsobem ovlivňují podobu společenského, politického i kulturního života současných společností - včetně podílu na výkonu politické moci - i ekonomickou úspěšnost řady odvětví. Dva autoři se značnou teoretickou i praktickou zkušeností v oblasti fungování médií v České republice nabízejí základní uvedení do studia médií z hlediska sociálněvědní disciplíny mediální studia. Jejich ústředním zájmem je mediální komunikace jako obecný pojem, který zahrnuje institucionalizovanou symbolickou interakci jako společenský proces a složky, které se na ní podílejí (média, publikum, společenský kontext). Oproti dosud vycházejícím překladovým publikacím jde o český pohled, beroucí v úvahu historii i současnost mediální scény i mediálních studií u nás. Výklad je doplněn řadou příkladů z České republiky i ze zahraničí.

Je matematika hrou? Chápeme-li ji jako něco hotového, s čím se máme naučit zacházet, podobá se hře potud, že má přísná pravidla. Péterovou však zajímá matematika ve stavu zrodu: tak, jak se vyvíjela od svých pradávných počátků, ale i tak, jak se neustále obnovuje ve fantazii dětí, které se s ní dostávají poprvé do styku. Matematika je hrou proto, že je potěšením. Skutečně hravě, od zkoušení, co všechno lze provádět se sčítáním a násobením, dospějeme v autorčině společnosti až do nejabstraktnějších oblastí moderní matematiky. Kniha vyšla např. v ruském, německém, polském, rumunském a slovenském překladu.

Reprezentativní antologie moderní světové poezie ve velmi kvalitním výběru. Výbor zabírá moderní poezii od jejích prvopočátků, které ztělesňují díla W.Whitmana a Ch. Baudelaira v 2. polovině 50. let 19. století až po období 1. světové války, kdy G. Apollinaire, T.S.Eliot a J.R. Becherdovršovali jednu a zahajovali druhou etapu jejího vývoje. Vedle poezie přináší antologie i ukázky z korespondence, vzpomínek, dobové esejistiky a publicistiky

Významný ediční počin Mladé fronty: komplexní zpracování faustovského mýtu v celé jeho historické šíři. Pojednání o tom, jak vznikla pověst o doktoru Faustovi, kdy a za jakých okolností se zrodil mýtus, rozsáhlá kapitola Literární Faust přináší už informace a ukázky ze zpracovánítématu Marlowem, Leasingem a dalšími, jádrem je samozřejmě "nesouměřitelný výtvor" - Goethovo zpracování, jeho interpretace a běh světem. Knihu uzavírá studie Osudy mýtu po Goethovi. Kniha je bohatě ilustrovaná vloženými grafikami Oldřicha Kulhánka, ilustrace v textu vytvořil Jiří Běhounek. Formální zpracování knihy je na výši jejího obsahu.

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení o tom, jaká je charakteristika daného média, co jej činí signifikantním, jaká je jeho konstitutivní úloha a v neposlední řadě také vyznačování jeho diferencí od jiných médií. Materiál, z něhož autoři kolektivní monografie vycházejí, je značně různorodý: na jedné straně se jedná o knihy či statě nebo časopisecké polemiky, které se buď explicitně obrací k tematizaci daného média, anebo o ty tištěné materiály, jež ohledávají nastíněné téma spíše implicitně.

Média nejsou nikdy zcela svobodná, v konkrétních politických poměrech se míra jejich svobody navíc liší. Demokratické režimy deklarují představu, že média jsou institucí svobody projevu, totalitární režimy definují roli médií jako instrumentální, sloužící mocenským cílů vládnoucí skupiny - média se stávají jedním z hlavních nástrojů pro manipulaci postojů veřejnosti. Od konce 50. let v české společnosti docházelo k postupnému uvolňování a zmenšování míry cenzury a propagandy. Text se pokouší postavení médií v 60. letech vyložit a na vybraných tématech doložit.