Barbara Köpplová Knihy

Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše. Prošlo jím přes 200 000 lidí, z nichž přes 100 000 bylo zavražděno, udušeno v plynové komoře či podlehlo nelidskému zacházení. Kniha vychází z archivních pramenů, sekundární literatury a rovněž ze vzpomínek autora, který byl od roku 1942 až do osvobození v květnu 1945 mauthausenským vězněm. Jde o nejúplnější dokumentaci k dějinám koncentračního tábora Mauthausen.

Kniha přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích. Zachycuje sociální pozadí vývoje tisku, vysílání a síťových médií a hlavní technologické změny, které se na vývoji médií podílely. Připomíná významné osobnosti, jež jsou s médii a jejich působením neodmyslitelně spjaty. Publikace je určena zejména studentům vysokých a vyšších odborných škol a učitelům mediální výchovy, dějepisu a české literatury a všem, kteří chtějí nebo potřebují zvýšit svou znalost masových médií a povědomí o jejich historickém vývoji.

Publikace obsahuje pramennou edici stenografických zápisů novináře Antonína Fingera z tiskových konferencí konaných při Úřadu říšského protektora v letech 1939-1941. K jednotlivým Fingerovým zápisům editoři zároveň přiřadili oficiální zápisy Tiskového odboru protektorátní vlády. Kniha obsahuje i detailní poznámkový aparát s údaji o osobách, o nichž se v dokumentech hovoří. Edice je vhodným pramenným materiálem ke studiu nacistické propagandy uplatňované v českých zemích.

Je matematika hrou? Chápeme-li ji jako něco hotového, s čím se máme naučit zacházet, podobá se hře potud, že má přísná pravidla. Péterovou však zajímá matematika ve stavu zrodu: tak, jak se vyvíjela od svých pradávných počátků, ale i tak, jak se neustále obnovuje ve fantazii dětí, které se s ní dostávají poprvé do styku. Matematika je hrou proto, že je potěšením. Skutečně hravě, od zkoušení, co všechno lze provádět se sčítáním a násobením, dospějeme v autorčině společnosti až do nejabstraktnějších oblastí moderní matematiky. Kniha vyšla např. v ruském, německém, polském, rumunském a slovenském překladu.

Reprezentativní antologie moderní světové poezie ve velmi kvalitním výběru. Výbor zabírá moderní poezii od jejích prvopočátků, které ztělesňují díla W.Whitmana a Ch. Baudelaira v 2. polovině 50. let 19. století až po období 1. světové války, kdy G. Apollinaire, T.S.Eliot a J.R. Becherdovršovali jednu a zahajovali druhou etapu jejího vývoje. Vedle poezie přináší antologie i ukázky z korespondence, vzpomínek, dobové esejistiky a publicistiky

Významný ediční počin Mladé fronty: komplexní zpracování faustovského mýtu v celé jeho historické šíři. Pojednání o tom, jak vznikla pověst o doktoru Faustovi, kdy a za jakých okolností se zrodil mýtus, rozsáhlá kapitola Literární Faust přináší už informace a ukázky ze zpracovánítématu Marlowem, Leasingem a dalšími, jádrem je samozřejmě "nesouměřitelný výtvor" - Goethovo zpracování, jeho interpretace a běh světem. Knihu uzavírá studie Osudy mýtu po Goethovi. Kniha je bohatě ilustrovaná vloženými grafikami Oldřicha Kulhánka, ilustrace v textu vytvořil Jiří Běhounek. Formální zpracování knihy je na výši jejího obsahu.

Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika. Doposud zůstávala problematika tisku a médií stranou většího zájmu naší historiografie, a proto se editoři a autoři pokusili alespoň zčásti vyrovnat tento dluh. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí publikace je CD, které obsahuje přepis všech dostupných tiskových konferencí pořádaných od dubna 1939 do dubna 1945 Úřadem říšského protektora pro české novináře. Zápisy z konferencí doplňuje bohatý poznámkový aparát; ve své ucelenosti vytvářejí významný pramen pro další studium tohoto dějinného období, a to jak pro odbornou, tak i pro širší veřejnost.

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení o tom, jaká je charakteristika daného média, co jej činí signifikantním, jaká je jeho konstitutivní úloha a v neposlední řadě také vyznačování jeho diferencí od jiných médií. Materiál, z něhož autoři kolektivní monografie vycházejí, je značně různorodý: na jedné straně se jedná o knihy či statě nebo časopisecké polemiky, které se buď explicitně obrací k tematizaci daného média, anebo o ty tištěné materiály, jež ohledávají nastíněné téma spíše implicitně.