Plamen a vítr je román středočeského okresního města,spíše však městečka z počátku dvacátého století.Generace tehdy dospívající byla poznamenána dvěma nejstrašnějšími projevy války.Jednak onemocněním tuberkulózou,ať již zděděnou či získanou ze špatného bydlení a stravy a dále potom vražděním za Hitlera.Jaká byla tehdy česká společnost,sociální poměry,inteligence i studenti na to vše hledá odpověď Karel Nový ve své knize.
Ze života ledňáčků. Hlavou ledňáččí rodiny jsou ptáci jménem Kik a Or. Společně vychovávají mláďata a překonávají nástrahy života v divoké přírodě v blízkosti řeky.
V roce 1947 jsem jednou četla v novinách, že se vrátilo do vlasti české děvčátko Alena, které žilo dlouhá léta v německé rodině a kterému tam říkali Leni. Děvčátko prý zcela zapomnělo na svou mateřskou řeč. Stalo se prý melancholickým a nervózním, je prý velmi sklíčené a jen pomalu přivyká novému prostředí. Zamyslela jsem se nad těmito stručnými řádky a začala jsem si představovat smutný, strašný úděl tohoto dítěte a s ním i všech ostatních dětí, které ztratily domov a měly být "převychovány" v nacistických rodinách, daleko od vlasti. Napadlo mi napsat takový příběh. Napsat jej, aby lidé bděli. Vaše Zdeňka Bezděková
Hospodářská krize v ČR patřila tehdy k palčivým sociálním problémům, a Karel Nový na ně reagoval několika romány, z nichž prvním jsou "Peníze"(1931, od druhého vydání Peníze a krev - 1940, kam přidal i reakci na fašistickou rozpínavost ).
Deset povídek této knihy seznamuje mládež s minulostí českého národa od doby husitské přes Bílou horu až po obrození. Autor ukazuje ve svých příbězích, umístěných na "rožícký" zámek na Benešovsku, prostý lid a hrdinství s jakým šel stejně do husitských bojů jako procházel těžkými dobami fabsburského útisku, z něhož si šlechta hledala východisko odchodem za hranice, lid, jenž vždy bojoval za právo, pravdu a spravedlnost.
Román Samota Křešín tvoří první svazek třídílného čtenářského souboru z dnes již klasického díla národního umělce Karla Nového. Samota Křešín spolu se Sarajevským atentátem a Plamenem a větrem ve zkratce ukáže vývoj typických autorových témat, stylovou rozmanitost jeho tvorby apřipomene zásadní přínos Karla Nového do vývoje české moderní prózy. V celé tvorbě Karla Nového často nacházíme obraz jeho rodného Benešovska, a to v různých obměnách regionálních a historických. Autorovy osobní vzpomínky a životní zkušenosti vtiskly tomuto obrazu vnitřní přesvědčivost, z dokumentaristického založení tvůrčí osobnosti Karla Nového pak vyvěrá věcná konkrétnost v zobrazení postav a prostředí, sociálního a historického horizontu doby. To jsou také základní rysy prvního úspěšného románu Karla Nového Samota Křešín z roku 1927. Ve svém obrazu Křešína z počátku století, nehostinné samoty na Benešovsku, Nový spojuje osudy tří rodin prostých lidí, nacházejících obživu na kamenitých polích nebo v nedaleké vápence. Těžká doba ústící do I. světové války ověřuje lidské charaktery, lidské city nechává projevit v tragických událostech života. Autor s porozuměním ztvárnil lidi ztvrdlé těžkým životem a osudem. Vytvořil román, který je nejen širokým obrazem kraje a jeho obyvatel, ale zároveň ukazuje charakter doby a příčiny jejího stagnujícího vývoje v sociální otázce.
Rakousko v roce 1854: Mladá bavorská vévodkyně Alžběta podává rakouskému císaři Františku Josefovi ve slavnostně vyzdobeném vídeňském kostele sv. Augustina ruku k manželskému svazku - za jásotu lidu se z dítka přírody stává "Sisi" císařovna rakouská. Co začíná jako pohádka, zachmuří se záhy temnými stíny: přísný dvorský ceremoniál, oddělení od dětí, reprezentační povinnosti berou mladé císařovně vzduch k dýchání. Když se zlatá klec stane příliš těsnou, uprchne Alžběta před tlaky dvora, cestuje vášnivě po cizích zemích a na své jachtě křižuje po dalekých mořích. Skutečné štěstí jí však zůstává odepřeno - až do jejího hořkého konce.
