Jan Zelenka Pořadí knih

Kolektivní monografie vychází u příležitosti desetiletého výročí činnosti Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku v Historickém ústavu AV ČR (2013–2023). V součinnosti předních domácích historiček a historiků představuje dvorský výzkum v českých zemích ve více než třech dekádách intenzivního bádání (1989–2022). Autoři mapují období od raného středověku po 18. století, jinak řečeno až na práh osvícenství. Publikace je rozdělena do tří hlavních kapitol (Prameny a metodika, Prostor a čas a Lidé a území), v nichž jsou předestřeny historiografické výsledky a metodologické problémy dvorského bádání (např. v otázkách výpovědi pramenů, ceremoniálních aktů, rezidenčních sídel či role aristokracie, rodin i rodů nebo výchovy a kléru).

Kdo pařil mezi nejvýznamnější panovníky Evropy? A kdo byl naopak nejmocnější? Kniha Největší panovníci Evropy vám umožní nahlédnout do zákulisí mocenských bojů, které po dlouhá léta utvářely podobu Evropy. A že to nebyla vždy cesta mírumilovná, ale politika šířící se i krví a mečem, je nasnadě. Kdo z panovníků tedy při snaze zvětšit svůj vliv preferoval boj, a kdo naopak třeba tzv. sňatkovou politiku? Kniha podrobně přináší vskutku barvitý a neotřelý pohled na životy těch nejznámějších panovníků či celých panovnických dynastií, které ve své době ovládaly Evropu. Poznejte jejich příbuzenské vztahy nebo před světem ukrývaná rodinná tajemství. Do detailu zpracované životopisy slavných vládců jsou napsány velice čtivou formou, jež vás vtáhne do děje a nepustí.

Žili v minulosti pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a památkáři. Dokládají, že dívky a chlapci v českých zemích prožívali dětství podobně jako děti v dnešní době. Rozdíl však spočíval v životních podmínkách a nárocích, jež na ně kladla rodina či společnost. Dětský svět je i proto představován s ohledem na specifika jednotlivých sociálních vrstev při výchově, ochraně a péči o děti, případně v širokém spektru dobových textů a literatury o dětství. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod, který ukazuje například hračky, oděvy i předměty každodenní potřeby od středověku až na práh osvícenství.

Problematika lenních vztahů se v posledních letech opětovně těší pozornosti dějepisného bádání. Kniha se v první části věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem, jež je dochována v listinném materiálu i narativních pramenech saské provenience z období cca 10.–14. století.

Třetí svazek knižní edice textů legendárních rozhlasových pořadů prezidenta republiky Václava Havla, doplněný o bohatý poznámkový aparát.

Publikace Ženy a děti ve dvorské společnosti se věnuje opomíjenému tématu domácí historiografie. Doposud byla věnována pozornost spíše jen ženám a rodina jako základ společnosti včetně postavení dětí zůstávala poněkud v ústraní. Cílem této kolektivní monografie je proto představit pestrost tématu i jeho rozsah v maximální možné šíři, a tím nastínit možnosti dalšího výzkumu. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol, které na jednotlivých příkladech ilustrují postavení žen a dětí v rámci rodiny a dvorské společnosti. Konkrétně v rovině názorů na výchovu, vzdělání, sňatkové aliance, manželský či vdovský stav, přičemž kniha místy záměrně překračuje dvorské prostředí a hledá paralely či kontinuitu v raném novověku.

Kniha přináší barvitý pohled na dvorskou společnost, přičemž nabízí tři výkladové linie. Hlavní z nich sleduje přemyslovský dvůr od 10. do 14. století. V centru pozornosti stojí dvorská kultura a její každodenní či sváteční projevy a chvíle. Čtenář se seznámí se životem panovnické rodiny, s vývojem ideálu dvorného rytíře, s různými podobami turnaje a dvorské lásky. Kniha nepomíjí rovněž složení dvora od nejvyšších hodnostářů až po různé služebníky, hodnotí sídla, cestování, nebo péči o tělo a astrologii. Obsáhle představuje také význam dvorské literatury a mecenášství. Hlavní texty doplňují tematická výkladová okna, jež se zaměřují na vybrané stránky soudobého života. Sledovány jsou třeba pohledy na manželství či homosexualitu, doklady o možnostech stravy, lovu, nálezů hraček nebo soukromí členů panovnické rodiny. Třetí výkladová linka přináší dosud nepříliš doceňovaný aspekt historiografické literatury, a tím je přímé začlenění překladů jednotlivých pramenů. Čtenáři se tak v ucelené formě nabízí překlady kronikářských záznamů, listin i literární tvorby v podobě lyrických veršů nebo částí epických příběhů. Řada pramenných záznamů je přitom v českém překladu zveřejněna vůbec poprvé.