Rostislav Švácha Knihy

Kniha je věnována architektuře Prahy zhruba z let 1895-1945. Autor si stanovil za cíl podchytit co možná nejvíc kvalitních domů postavených v tomto období na území tzv. Velké Prahy v jejích hranicích z roku 1920. Kvantum základních informací, jež nashromáždil rozsáhlým průzkumem, se autor pokusil uměleckohistoricky interpretovat. Vyhledával mezi stovkami projektujících architektů daného období hlavní tvůrčí individuality, sledoval podrobněji jejich stavby a projekty ve chvílích, kdy tito architekti opravdu tvořili, rekonstruoval jejich umělecké záměry a ideály a pozoroval, jak se tyto záměry a ideály střetávaly s tvrdou realitou života, k níž patřily hlavně požadavky klientely a úřadů, veřejné mínění a záměry a ideály jiných architektů. Čtenář tak může hlouběji nahlédnout do uměleckých osudů Jana Kotěry, Pavla Janáka, Josefa Gočára, Jaromíra Krejcara, Oldřicha Tyla, Josefa Havlíčka, Ladislava Žáka a dalších osobností pražské moderní architektury. Fotografie Jan Malý (300 černobílých a 35 barevných fotografií) Adresář staveb sestavili Rostislav Švácha a Zdeněk Lukeš (obsahuje 1300 domů)

Kniha Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi je věnována jednomu z nejhodnotnějších a nejkrásnějších sídlišť v České republice. Vznikla z popudu nadšenců, kteří v Ďáblicích či v jeho okolí žijí a oceňují jej pro jeho přetrvávající kvality. Ke spolupráci na této knize byli přizváni odborníci v oboru historie umění, architektury, památkové péče, krajinné architektury a také potomci hlavního architekta Viktora Tučka. Kniha popisuje architektonickou soutěž, postupný vývoj návrhu a náročnost dotažení koncepce do plánované podoby navzdory omezení v době vzniku. Dále se zaměřuje na urbanistickou a architektonickou hodnotu tohoto souboru, řešení zeleně a ojedinělý počet výtvarných děl v celém areálu sídliště. Závěrečná kapitola textové části zařazuje Ďáblice do kontextu české a světové architektury. Do knihy jsou také zakomponovány vzpomínky obyvatel a pamětníků výstavby a prvního zabydlování sídliště. Ty byly sesbírány formou rozhovorů a zachycují subjektivní pohled jednotlivých osob. Cílem je zaznamenat, jak bylo sídliště vnímáno očima lidí, kteří zde vyrůstali a vychovávali své děti. Poslední část tvoří medailony vybraných autorů, kteří se podíleli na urbanistické a architektonické podobě Ďáblic, a přehled většiny typů obytných a občanských staveb. Kniha o sídlišti Ďáblice je určená široké i odborné veřejnosti. Smyslem publikace je obeznámit čtenáře s tímto výjimečným obytným souborem, posílit povědomí o tomto pražském sídlišti a obrátit pozornost na kvalitní a umělecky cenné památky mimo centrum města. Díky svým odborným textům naváže na několik spřízněných projektů z poslední doby (Paneláci, Sídliště Solidarita, Sídliště Kladno-Rozdělov) a přispěje tak k probíhající diskusi o sídlištní výstavbě a s tím souvisejícím kulturním dědictvím.

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Karolina Jirkalová. Kniha Paneláci 1 je katalogem cyklu výstav Příběh paneláku, realizovaných v letech 2014–2017 ve všech krajských městech. Formou pasportů představuje padesát (nejen) panelových sídlišť ze čtrnácti krajů České republiky. Čtenáře seznamuje s okolnostmi a důvody výstavby sídlišť, architekturou a urbanismem těchto celků i s osobnostmi jejich autorů. Součástí knihy jsou též demografické studie o proměnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá dobová fotodokumentace, slovníček pojmů a přehled základních konstrukčních soustav. Publikace je rozdělena do šesti kapitol podle vývojových etap, které sledují proměny ekonomických, společenských a kulturních podmínek i technických možností ve stavebnictví. Tato periodizace vychází z hloubkového průzkumu třiasedmdesáti sídlišť různého stáří i velikosti a je v této knize prezentována vůbec poprvé, stejně jako řada mezioborových poznatků shromážděných a analyzovaných v rámci výzkumného projektu Panelová sídliště jako součást městského životního prostředí.

Pátý díl rozsáhlé řady publikací, vycházející od osmdesátých let, se zabývá čtyřicátými a padesátými lety 20. století, obdobím, v němž všechny oblasti života – a tedy i umění – poznamenaly postupně dva totalitní režimy: nacistická okupace Československa a posléze nástup komunistické moci v nejtvrdší podobě právě v padesátých letech. Autoři, přední historici umění z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR i z dalších institucí, zasazují vývoj umění v daném období do širších filosofických, politických a společenských souvislostí a podrobně probírají všechny umělecké projevy, od oficiálního umění sloužícího politické moci přes různé umělecké směry a uskupení (Skupina 42, SVU Mánes, surrealismus, existencialismus atd.) až po oblasti, které byly donedávna uměnovědou téměř zcela opomíjeny (např. kresba a malba v nacistických koncentračních táborech nebo Škola umění ve Zlíně). Jednotlivé kapitoly jsou věnovány všem oborům výtvarného umění: architektuře, malířství, kresbě a grafice, sochařství, fotografii, scénografii, designu, sklářství, keramice a typografii.

"The Liberec Collective of Engineers and Architects (SIAL) are recorded in the history of 20th century Czech architecture with a chapter of importance equal to the works of Jana Kotera or the Czech Cubists and Functionalists. The collective was founded by Karel Hubacek, the author of the famous Jested Tower, together with Miroslav Masak and Otakar Binar, in the summer of 1968. Soon they were joined by the most tallented graduates from Prague's schools of architecture grouped in the so called 'SIAL Pre-school'. Despite difficult political circumstances, SIAL gained recognition both at home and among Western architects. Prestigious international magazines paid more attention to SIAL than any other manifestations of modern Czech architecture. This book, for the first time, aims to grasp the work of the Liberec Collective in its full scope. A team of 24 authors drew upon archival documents and records from the period's press. The first three chapters presenting SIAL's production from the 60s, 70s and 80s are followed by an analysis of twenty-five of their most important projects and buildings, as well as profiles of the most prominent SIAL architects, with a supplement comprising almost five hundred reproductions."--Publisher description.

Antologie tří editorů předkládá českým čtenářům překlady 161 textů významných architektů euroamerické sféry, a to převážně z období po druhé světové válce. Není strukturovaná podle témat, texty jsou v ní řazeny, jak šly za sebou v chronologickém pořádku. Antologie se také vyhýbá tomu, aby texty dále členila podle nějakých zvratů v architektonické debatě. Soustřeďuje se konečně jen na texty praktikujících architektů, nejsou v ní obsažené texty teoretiků a historiků architektury. Primárním kritériem výběru pro ni nebyl tolik význam textů, jako význam jejich autorů, předních osobností euroamerické architektonické scény posledních osmdesáti let. Cílem editorů bylo ukázat, jak a o čem tito architekti psali a jak přitom zdůvodňovali charakter svých prací.

Podtitul: Monografie s ukázkami z výtvarného díla a architektury. Předlohy k reprodukcím Jan Malý.

Kniha svým rozsahem i čtenářským určením navazuje na ediční řadu Velkých dějin zemí Koruny české, snaží se však v jednom svazku podat celkový vývoj architektury od raně středověkých počátků po současnost. Postihuje tak hlavní proudy vývoje architektury na domácím teritoriu, slohová období románské, gotické, renesanční, barokní a klasicistní architektury, období historismů i proměny moderní architektury, a připomíná nejvýznamnější realizace a tvůrce, kteří zde působili. Vedle architektury jsou zmíněny i důležité urbanistické koncepce a milníky v rozvoji sídel. Kniha kromě černobílých a několika barevných fotografií zahrnuje i dobová vyobrazení a kresby půdorysů, těžiště však spočíá v textové části. ISBN 978-80-7432-000-2

Závěrečný díl průvodců Zlatého řezu po moderní architektuře na území České republiky mapuje dědictví stavební kultury v Čechách mimo hlavní město Prahu od počátku 20. století do současnosti. Kniha je výsledkem dlouhodobé výzkumné práce týmu 24 autorů pod vedením Rostislava Šváchy a Michala Kohouta. Obsahuje informace o 2137 stavbách, 450 hesel je doplněno fotografií, plány a stručným stavebně-historickým popisem. Nechybí přehled urbanistického vývoje nejvýznamnějších měst a biografie vybraných architektů. Orientaci usnadňují mapy s vyznačením polohy staveb a obsáhlý rejstříkový aparát.

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha, Eva Novotná, Martina Koukalová. Zatímco Paneláky 1 pojal tým jako katalog, v němž se detailněji představuje padesát sídlišť z českých zemí, Paneláci 2 podávají tutéž látku v historickém průběhu. Osu publikace tvoří osm chronologických kapitol, které se věnují vývoji industrializace hromadné bytové výstavby, proměnám politických a ekonomických podmínek i měnící se roli architektů a urbanistů. Základní uměleckohistorickou linku Rostislava Šváchy a jeho kolegů obohacují a prohlubují pohledy různých humanitních oborů, od historiografie architektury a urbanismu přes antropologii, památkovou péči až k historické demografii. Kniha Paneláci 2 vyšla jako katalog výstavy Bydliště: panelové sídliště, kterou na začátek roku 2018 připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze.