Humor je vzácné koření a autoři, kteří ho umějí rozdávat, by měli patřit k nejváženějším. Tím odvážnější je pak záměr vystavět humorný příběh na skrumáži vražd, které poskytly látku k celé řadě proslulých řeckých tragédií. Trojská válka vypukla, jak známo, protože Paris unesl do Tróje Helenu, manželku spartského krále Meneláa. Zuřila deset let, na obou stranách padlo mnoho hrdinů, a když bylo po všem, Meneláos si svou ženu odvezl zpátky do Sparty a začali dávat dohromady porouchanou domácnost. Nebylo to lehké, neboť v příbuzenstvu se neustále vraždilo, dceruška Hermiona se rodičům poněkud vymkla z ruky a mezi Helenou a Meneláem to neklapalo – což není koneckonců divu. Americký spisovatel John Erskine nehodlal znovu, už po tolikáté, interpretovat tento neblahý úsek řeckých dějin. Šlo mu spíš o to, postavit proti sobě dvě životní filozofie. Jedna – reprezentovaná bezradným a vždy znovu trapným Meneláem – se pokouší vtěsnat život do zkostnatělých konvencí, druhá – Helenina – je naplněna láskou k životu. Dvě neslučitelné koncepce, kdysi stejně jako dnes. A zároveň dva báječné prototypy, mužský a ženský. Knížka plná jemné ironie, duchaplných dialogů, bystrých filozofických postřehů. Nepatetická oslava života a lásky.
