Deníkové zápisky autora, bývalého vězně v Dachau. Zachycují diskuse, které měli zajatí intelektuálové různých národností, "muži, v každé situaci setrvávající na právu myslit. Uprostřed hromad mrtvol postižených skvrnitým tyfem pokračují ve svém studiu, pokračují zpaměti a z tajnězískaného materiálu i za bombardování, i tehdy, když salvy z pušek vyřizují tucty zajatých sovět. vojáků. Rost nazývá protijed, který je ochraňuje před smrtí, vitaminem L a B(literatura a budoucnost). Lhostejno, zda je to Goethe nebo Herder, Augustinovo vyznání, životopis Františka z Assisi, Novalis nebo Lessing, Stendhal nebo Renan. V těchto vězeňských barácích, v diskusích tváří v tvář smrti se ukazuje, jak mnoho každý z nich přispěl k výstavbě lidství." (Podle A. Seghersové)
