Lenka Ščerbaničová Knihy

František Koukolík je lékař, neuropatolog, jenž se zabývá vztahem mozku a chování. Ve své nové knize Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování) se zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku vědomí a sebeuvědomování. Kniha je založena jak na praktických klinických zkušenostech, tak na současné zkušenosti kognitivní a výpočetní neurovědy. Autor chápe vědomí i sebeuvědomování jako funkční systémy mozku. Kniha, kterou obohacuje velký počet klinických pozorování a obrázků, je určena lékařům, psychologům, filosofům, odborníkům počítačové vědy, zvláště pak široké vzdělané veřejnosti.

Dům o tisíci patrech je zřejmě nejslavnějším literárním počinem Jana Weisse a zároveň jedním ze základních děl české fantastiky. Hlavní protagonista Petr Brok v něm upadá do strašlivého snu, v němž se stává detektivem v tzv. Mullerdómu, gigantickém mrakodrapu představujícím svět sám o sobě. Jeho úkolem je zachránit princeznu Tamaru, kterou unesl Ohisver Muller, neomezený a krutý vládce této fantastické stavby a jejích obyvatel. Během svého pátrání, v němž mu pomáhá i fakt, že je neviditelný, Brok postupně zjišťuje, že za nejmodernějšími vynálezy a výdobytky techniky, které se v Mullerdómu nacházejí, se ve skutečnosti skrývá absence lásky, svobodné vůle a štěstí. Proto nakonec dospěje k rozhodnutí, že kromě záchrany unesené princezny Tamary je nezbytné vypořádat se i se samotným Mullerem, a to pokud možno navždy… Weissův román představuje dobovou alegorii na kapitalismus, ale zároveň jej můžeme směle zařadit mezi dystopie. Autor v něm silně kritizuje totalitní tendence a militantismus a podobně jako jeho současník a autor slavného Konce civilizace Aldous Huxley využívá technologie coby nejúčinnějšího prostředku vlády nad lidmi.

Novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovské dívky Ester v období heydrichiády. Pavel Ester potkává ve chvíli, kdy se ona chystá na transport do koncentračního tábora. Schovává ji u sebe v domě...

Hlavní hrdina Antonín Vondrejc, zneuznaný básník, redaktor, korektor, vnitřně rozpolcený člověk, je deptaný nepřízní osudu a komplikovaným citovým životem, zápasí s intrikami uměleckého světa, s pokryteckou morálkou a byrokratickým zpátečnictvím.

Antologie fantastických povídek českých a československých autorů. Fantastický dekameron chce představit deset z mnoha různých podob, do nichž se fantazie v průřezu stoletého vývoje naší literatury promítla. Chce také připomenout pozapomenuté autory a pozapomenutá díla, i když některý znich snad nepatří k literární špičce a řečeno slovy Šaldovými: "jsou spíše výrazná něž jemně propracovaná, zkrátka nedokonalá, ale obsahují obraznost sympatie životné, která nevysýchá tak rychle jako ambiciózní obraznost intelektuální, raněná touha po dokonalosti." Znamenité a podivné příhody pana Prášila (Václav Rodomil Kramerius) Z říše snů (JIndřich Šimon Baar) Adolfína (Karel Švanda ze Semčič) Souboj s kamenem (Emanuel Lešehrad) Herbanimal (Karel Matěl Čapek-Chod) Ohrožené lidstvo (Jiří Haussmann) Hodinky pana Balabána (Jaroslav Havlíček) Meteor strýce Žulijána (Jan Weiss) Rekviem (Karel Schulz) Dinah (Karel Konrád)

Výbor z fantaskně laděných próz Jana Weisse, který uspořádala Lenka Ščerbaničová.