Karel Hrdina Knihy

Hostina u Trimalchiona latinsky Cena Trimalchionis je nejrozsáhlejší zachovaná a patrně nejznámější část satirického románu Satirikon římského spisovatele Petronia Arbitra. Hlavní hrdinové Petroniova románu, Enkolpius (který příběh vypráví ze svého pohledu), Ascyltus a jejich sluha Giton, se dostanou na hostinu, kterou pořádá zbohatlý propuštěnec Trimalchio. Ten během celé hostiny dává nevkusným způsobem najevo své bohatství. Přitom vychází najevo také jeho nevzdělanost a nevychovanost. Petronius zachycuje hrubou zábavu propuštěnců. Vedle svého manžela se na hostině předvádí také jeho manželka Fortunata. Hosté bohatému hostiteli Trimalchionovi pochlebují, aby je příště pozval zase. Na závěr hostiny Trimalchio zinscenuje svůj vlastní pohřeb, aby věděl, jaké to bude, až zemře. Popis hostiny zesměšňuje mravy nejrůznějších vrstev tehdejší římské společnosti. Hostitel Trimalchio reprezentuje provinciální zbohatlíky. Trimalchio se snaží pozvané hosty omráčit nákladnými a nezvyklými chody. Tyranizuje je svými komentáři, historkami a exhibicí všeho druhu. Ani ostatní účastníci hostiny však nejsou líčeni v právě příznivých barvách. Jedná se o Trimalchionovy kumpány a parazity, kteří se přišli dobře najíst a hostiteli lichotí, aby je pozval znovu. Také hlavní hrdinové a vypravěč sám se přišli zadarmo najíst a napít.

Jedinečné vydání Kosmovy kroniky. Nejnovější vydání nejen že upozorňuje na kronikářovy omyly, ale zároveň podává podrobnější informace o zmiňovaných osobách a událostech. Podle možností uvádí správná data a lokalizuje místa, o nichž se kronikář zmiňuje. Objasňuje dnes již neznámé nebo jen málo používané pojmy, ať už z oblasti antické literatury, středověké církevní nebo odborné terminologie.Čtenář zde najde poučení o autorovi i jeho díle i o širších kulturně-historických souvislostech. Podle nejnovějších historických poznatků se dozví o rodinných vztazích přemyslovských panovníků a jejich příbuzných. Bohatá obrazová příloha umožňuje čtenáři poznat kulturu a umění Kosmovy doby.

Satirikon je dodnes jedním z nejvýstižnějších obrazů úpadkového římského světa. Petronius, ten citlivý znalec všeho krásného, tu ironizuje nikoli pouze mělké veršotepce a řemeslné rétory, ale i vážné nedostatky sociální: úplatné úředníky a soudce, podvodné hodnostáře, nevkus i nemorálnost zbohatlické "vyšší" společnosti, ovládané jedině mocí peněz. Je mu ovšem cizí kritika sebeméně zavánějící didaktikou. Prostředkem jeho odsouzení je humor, ironie, ostrá karikatura postav z nejrůznějších vrstev společnosti císařského Říma, kde dřívější etické normy byly nahrazeny právem silnějšího a hladem po požitku a zásady občanského soužití sobeckou vypočítavostí a prohnaností. Svazek obsahuje Satirikon, drobné básně, anonymní satiru Závěť vepříka a Senekův pamflet Jak vypustil Claudius ducha.

Satirikon či Satyrikon, v latinském originále Satyricon, je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius (ten děj vypráví ze svého pohledu) a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Místy je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižníItálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu. V textu se střídá próza s veršem. Román byl původně mnohem rozsáhlejší. Do našich dnů se dochovaly jen zlomky, z nich nejdelší je Hostina u Trimalchiona. Zlomky Satyrikonu se vyznačují velkým množstvím rukopisných variant. Na mnoha místech je text nevratně poškozen, jinde nabízí celou řadu protichůdných interpretací. Důvodem je mimo jiné i to, že při líčení zábavy propuštěnců na hostině u zbohatlíka Trimalchiona autor využívá jazyka nižších vrstev společnosti, který se jinak v literární latině objevuje jen zřídka. Popisem Hostiny u Trimalchiona se inspirovala novověká šlechta při pořádání svých dvorských zábav. Nejslavnější banket podle Trimalchiona uspořádal na základě Leibnizova scénáře v roce 1702 hannoverský kurfiřt. Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmeného filmu. Hostinou u Trimalchiona a jí inspirovanou zábavou na hannoverském dvoře roku 1702 se inspiruje inscenace Satyrikon s.r.ó/ Satyrikon Inc. unLtd., která vznikla na scéně pražského divadla Alfred ve dvoře v roce 2006.

Rukověť humanistického básnictví je biograficko-bibliografická příručka zahrnující stručné životopisy českých autorů latinské poezie a bibliografii jejich prací pro období od konce 15. století do poloviny 17. století. V letech 1966-1982 byly vydány svazky 1-5. Řada nových zjištění a možnost výzkumu v dosud neprobádaných zahraničních knihovnách…

Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).